LOB - MČR sprint, ČP klasická trať 30.01.2021    O víkendu 30. - 31. 1. 2021 se jely první a možná i poslední závody LOB v ČR tomto roce. Pořadatelé z Vrbna pod Pradědem obdrželi výjimku od Ministerstva zdravotnictví pro uspořádání nominačních závodů pro MS, MSJ a MED a pod přísným dohledem v maximálním počtu 130 závodníků uspořádali 2 závody. Shromaždiště bylo na kraji Rýmařova a závodní prostor byl v podhůří Jeseníků. V sobotu sprint a v neděli zkrácená klasika. Kategorie pouze D, H - 17, 20, 21.    Z Vrchlabí jsme se zúčastnily pouze dvě závodnice, Adéla a já.    V sobotu byl sprint. Trať byla ledovatá, hůř upravená, a protože pořadatelé museli narychlo měnit závodní prostor, našly se i drobné chyby v mapě. Chybějící les, neprojeté stopy nebo nefungující jedna ze dvou sběrných kontrol nám ale náladu nezkazily. V neděli už bylo vše v naprostém pořádku, vše sedělo, stopy nově upravené a ve vrchních pasážích se jezdilo i v krásných prašanových stopách. A jak se nám vedlo?    Slovy Ádi " V sobotu to byl to můj první letošní závod a měla jsem jet víc rozvážně. Víc si hlídat mapu. V neděli to bylo lepší, už jsem jela bez chyb, bohužel na sběrku jsem zvolila horší postup, sice kratší ale úzkou stopou a hlubočákem jsem ztratila skoro minutu."    MČR sprint :D17 - 3. místo Áďa Randáková (51 vteřin za 1. Malečkovou a 50 vteřin za 2. Peckovou ). D21 - 1. Péťa Hančová, 4. Helča Randáková    Klasická trať: D17 - 2. místo Áďa Randáková (12 vteřin za 1. Peckovou).    D21 - opět 1. Péťa Hančová naše vrchlabská rodačka závodící za OK Lokomotiva Pardubice., 2. Helča Randáková, (3. Veronika Kubínová) Helena Randáková LOBácká ochutnávka 16.2. 18.02.2021    Od začátku roku chodíme poctivě 2x týdně lyžovat do Vejsplach, a tak jsem se na závod opravdu moc těšila. LOBy jsem jela poprvé v životě, takže jsem se i trošku bála, jestli to dobře zvládnu.    A nebyla jsem v tom sama. Hodně dětí si to zkoušelo poprvé. Závod i trať se mi moc líbila. Jezdilo se ve Vejsplachách, které znám, takže jsem neudělala žádnou velkou chybu. Jen několik malých chybek, asi spíš jsem mohla zvolit lepší postup.    Rovnou jsem se rozhodla jet delší trať. Škoda, že tak nerozhodlo víc dětí, měla bych lepší srovnání, jak jsem dopadla. Ale za sebe jsem ze závodu měla dobrý pocit a v cíli radost, že jsem to dobře a bez větších obtíží zvládla...    Párkrát jsem si riskla najet si i „fikačku“. Nevýhoda byla, že jsem startovala jako první, takže trať ještě nebyla moc najetá. Když jsem pak ještě jela jako doprovod mladší kamarádce na krátké trati, byly postupy už projeté, takže jsme jely naprosto bez chyby a hladce.    Bylo fajn, že jsme si mohli po dlouhé době zazávodit na mapě, i když to byla zimní mapa pro LOB. V cíli jsme se pak smáli, že to jsou nejlepší LOBy sezóny. Fakt jsme si to užili a je škoda, že se nemůže závodit víc.    Velké poděkování patří tetě a strejdovi, že to pro nás připravili. Michaela Wohanková (Míša) Ve středu 17. 2. zemřel ve věku 65 let Láďa Hrubý. 19.02.2021             Ruda Kutlvašr Masopustní setkání 01.03.2021    Poslední únorový týden jsme v rámci úterních a čtvrtečních běžkařských tréninků dali prostor masopustní zábavě. V krásný slunečný čtvrtek se ve Vejsplachách na běžeckých tratích zjevily záhadné bytosti – strašidla, dýně, piráti, beruška, opička, vodník, čarodějnice….    Jelikož to byly bytosti sportovně založené, měly na nohou běžky, v ruce hůlky a užily si odpoledne plné her, štafetových závodů přes překážky, slalomů….. Vysílením nepadly, občerstvení ve formě masopustních koblížků přišlo vhod všem. A protože to bylo asi poslední setkání na lyžích, je nutno říci, že všichni trenéři, kteří se dětem 2x týdně věnovali v malých skupinkách, jsou hrdí a pyšní na to, jak velké pokroky všichni udělali. V lednu jsme měli 5 běžců na lyžích a 12 začátečníků, teď máme 17 běžců na lyžích. O děti a jejich běžeckou techniku, ať už začátečnickou či pokročilou, se starali: Andrea, Fido, Gabča, Jelen, Karolína, Katka a Petr Š. (v abecedním pořadí). Gabriela Wohanková EYSOC (Mistrovství Evropy dorostu) a JWSOC (Mistrovství světa juniorů) 2021 10.03.2021    I přes veškeré obavy ze současné situace v Česku jsme v týdnu od 20. 2. do 1. 3. odjeli reprezentovat Českou Republiku na EYSOC (Mistrovství Evropy dorostu) a JWSOC (Mistrovství světa juniorů) do Estonského Kääriku.    Konkrétně jel z našeho vrchlabského oddílu Matyáš Štregl, loňský dorostenecký mistr Evropy, letos už jako junior. Matyáš na místo jel přímo z Finska, kde studuje a trénuje od začátku srpna. Já jsem jela už na svoje druhé mistrovsví Evropy, naposledy za dorostenky.    Vyjížděli jsme v sobotu 20. února brzy ráno a cesta byla opravdu dlouhá, protože jsme pro naši větší bezpečnost neletěli, ale jeli tranzity. Na místo ubytování jsme po vyčerpávající 19hodinové cestě dorazili až o půlnoci. Následující den nás čekalo ještě další testování (na covid19), aby bylo jisto, že jsme všichni v pořádku (testovat jsme se nechali samozřejmě i v Česku před odjezdem). V neděli a v pondělí jsme se byli projet v lyžařském areálu v Otepää a na úterý už byl program v podobě modelového závodu přímo v Kääriku, abychom se seznámili s mapou a podmínkami. Následoval první závodní den, jeli jsme sprint. Jednalo se o krátký a velmi rychlý závod v husté síti stop. Mezi dorostenci se nejlépe umístil Marek Štěrba (SKV) na 6. místě, 26 vteřin za vítězným Plekhovem (RUS). Já jsem mezi dorostenkami skončila na 11. místě, což odpovídalo mému výkonu. Hlídala jsem si to a i přes to jsem dělala drobné chyby (moc spokojená jsem se svým výkonem nebyla). Mezi juniory pak měl nejlepší výsledek Vojtěch Peňáz (z Vrbna pod Pradědem), který vybojoval 14. místo, a v juniorkách 9. Anežka Hlaváčová (KOS).    Další den hned po sprintu nás čekal long s hromadným startem. Pro mě osobně bylo dost děsivé už jen to, když jsem se podívala na délky tratí, natož skutečnost, že se ještě pojede hromadný start. Po dlouhém tříhodinovém čekání v předstartovní karanténě jsme si s Anežkou řekly, že to přece nějak přežijeme a schválně, kdo bude v cíli dřív :p. A ono to vyšlo. Oběma se závod povedl. Startovaly jsme z první „lajny“ a obě jsme dojely v první pětce závodnic ve své kategorii. Já jsem skončila na 5. místě, 20 vteřin za třetí Ruskou. Dařilo se mi vybírat rychlejší volby a občas se „svézt“ s nějakou Ruskou. Beru to jako svůj největší úspěch z celého šampionátu. A Anežka brala bronz!    Nejlepší dorostenec byl opět Marek Štěrba 12. a junior Vojtěch Peňáz 16.    V pátek následoval zasloužený den volna (bez závodů). Změnilo se počasí a dost se oteplilo. V sobotu jsme jeli poslední individuální závod middle, sněhu hrozně ubývalo, pořadatelé byli dokonce nuceni přestavět tratě, aby byly sněhové podmínky přijatelnější. Já jsem se při závodě dost trápila, už byla znát celková únava a dělala jsem hodně mapových chyb, skoro jsem se divila, když jsem dojela na slušném 7. místě. Marek Štěrba skončil také těsně pod velkou bednou 7., Anežka byla mezi juniorkami 15. A nejlepší junior Vojtěch Peňáz 11.    Poslední závodní den byly štafety, my dorostenky jsme jely ve složení: já na prvním úseku, Hanka Malečková (USK) na druhém a finišovala nám Terka Pecková (VLI). A i přes hrozně pomalý sníh a moje občasná zaváhání jsme dojely první. Nevěřily jsme tomu, jsme mistryně Evropy! Výborně jeli také junioři, kteří ve složení Vojtěch Peňáz, Matyáš Štregl a Radek Peňáz dojeli čtvrtí. Hrdě jsme zazpívali českou národní hymnu a rozloučili se s arénou v Kääriku.    Byl to úžasný týden, plný emocí a já jsem hrozně ráda, že jsem se ho mohla účastnit společně s tak skvělým týmem lidí. Abych nezapomněla, tak jsem ještě poprosila Matyáše o jeho hodnocení akce: „Své vystoupení na mistrovství nehodnotím nejlépe. I když to bylo moje první JMS, tak jsem se poctivě připravoval ve Finsku a cítil jsem solidní formu. Věřil jsem si, že mohu zajíždět výsledky v top10, ale bohužel jsem se necítil dobře fyzicky ani s mapou. Bylo to pro mne zklamání. Na konci týdne mi můj výkon ve štafetě udělal radost a 4. místo bylo příjemným zlepšením. Celkově jsem od sebe čekal více, ale to je sport, a tak mi teď nezbývá než si odpočinout a poté se začít připravovat na příští rok.“    To je ode mne všechno a doufám, že příští rok budeme alespoň stejně úspěšní, ne-li lepší než letos.     Adéla Randáková Letní příměstský tábor a soustředění 2021 23.03.2021         Vlastimil Polák (Afťa) Miletínské Lázně - 18. 4. 2021 19.04.2021    Když jsem si byl dnes naprosto neoficiálně zaběhat v okolí Miletínských Lázní, tedy v rodném kraji Karla Jaromíra Erbena, napadla mě následující parafráze jeho Polednice.        Trenér    (orienťácká balada, volně podle Polednice K. J. Erbena)        V rohu stanu dítě stálo,    do mobilu hledělo.    „Bodejž jsi jen hodně rychle,    radši na start běželo!        Startuješ v tom okamžení,    rychle, zavaž si boty:    a věnuj se závodění,    vypni mobil, běž už, ty!    Běž! Hle mapa a popisník –    makej! - tu máš buzolu!“    Než mapa a popisník,    letí na zem pospolu.        A zas do hrozného křiku -    „I bodejž tě sršeň sám!    Že na tebe, nezvedníku,    trenéra si zavolám!        Pojď si proň, trenérská špice,    pojď, vem si ho, zlostníka!“ -    A hle, tu kdos s pívem v ruce,    dvéře stanu „odmyká“.        Malá, hnědá, tváři divé    v dresu divná osoba,    bez berliček, hnáty křivé,    hlas – vichřice podoba!        „Padej na start!“ – „Kriste Pane,    odpusť hříchy hříšnici!“    Divže smrt jí neovane,    před trenérskou stálicí.        K dítěti se blíží tiše,    trenér zvolna jako stín:    dítě hrůzou sotva dýše,    mobil chopíc na svůj klín.        A vinouc je zpět pohlíží -    běda, běda dítěti!    Trenér, ten se blíže plíží,    blíž - a již je vzápětí.        Již vztahuje po něm ruku -    bere mobil z kolena:    „Dej pryč ze mě svoji ruku!    Trenére ty zmatená!“        Tu slyš: jedna – druhá – třetí –    trenér dítě udeří;    s buzolou v ruce, dítě na start letí -    táta s mámou nevěří.        Na zemi tu mobil leží,    na něm pivo vylitý;    trenér pro nový si běží,    avšak mobil – rozbitý. Tibor Hájek Češov – 5. 6. 2021 (3. kolo VČP) 05.06.2021    SJC Sportcentrum Jičín připravil na sobotu 5. 6. další kolo VČP, tentokrát v blízkosti Češova. Na organizaci závodu měl vliv COVID. Takže žádné občerstvení ani mytí. Obě zařízení v rozpálené sobotě všem velmi chyběla. Shromaždiště bylo malé, takže jsme se shromažďovali, kde se dalo (hlavně, když tam byl stín). Značná část závodníků si jako zázemí zvolila soukromý jabloňový sad, což se příliš nelíbilo jeho majiteli, který nás odsunul na přímé slunce.    Běhala se docela náročná klasika na mapě Češovské valy. Většinou listnatý les s počínajícím hustým podrostem (za měsíc už by byl špatně průběžný), s malým množstvím záchytných bodů a s cestami a cestičkami, kterých bylo tolik, že se v nich dalo snadno zamotat. I ostřílení borci se radili s přítelkyní buzolou.        Když jsem do lesa vyrazil já, začaly se konvalinky, kterých tam byly úplné koberce, jedovatě smát, svízele pozorovaly potíže, do kterých jsem se dostával, a barvínky si budou ještě dlouho barvitě vyprávět o mém zmateném valení se po Češovských valech. Tím končí lekce botaniky. Spíš bych potřeboval lekce běhu. Vzdal jsem to. Ale zas tak moc mi to nevadí.        Po dlouhé době jsem byl na normálních závodech, viděl známé tváře (i z jiných oddílů), porovnával svoje postupy, nadával na mapu (i na sebe), ...        Jak jsme dopadli:        D10N – Saturová Eliška – 6. místo, D12C – Hančová Karolína – 2. místo, Kutlvašrová Pavla – 6. místo, D14D – Martínková Viola – 1. místo, Hamáčková Amálie – 3. místo, D35C – Randáková Helena – 1. místo, Kutlvašrová Vlaďka – 2. místo, D45C – Čivrná Karolína – 5. místo, D45D – Hančová Alice – 3. místo, H12C – Kutlvašr Vladimír – 4. místo, H35C – Afťa – 2. místo, H65C – Knobloch Jindřich – 1. místo.     Tibor Hájek Soustředění Svatá Kateřina (4. - 6. 6.) 06.06.2021    Třicetčtyři vrchlabských žáků se zúčastnilo pod dozorem sedmi vedoucích soustředění na Sv. Kateřině.    Po příjezdu a ubytování byla hra pro všechny "vaříme pizzu". Po večeři jsem se rozdělili na dvě skupiny - přípravka a žáci. Následovaly hry podle skupin. Přípravka šla hrát hry do lesa, žáci absolvovali taktickou přípravu na zítřejší VČP závod v Češově, potom následovaly hry. V sobotu po ranní rozcvičce a snídani žáci jeli na závod VČP do Češova (více článek od Tibora). Přípravka šla trať po okolí kempu. Odpoledne následoval Scorelauf, pro obě skupiny. Pro účastníky VČP byl už dost náročný (hlavně kvůli vedru), ale účastnící se ho zhostili v plném nasazení. Večer následovalo opékání buřtů a Nočník, kde byly tři tratě: Po svíčkách okolo rybníka, DH10 a DH12. V neděli klasická rozcvička a okruhy okolo Buddhových kamenů. Po obědě dramatické štafety v kempu a odjezd domů. Fotky naleznete v galerii. Ruda Kutlvašr 8.-9. 5. Manufaktura Český pohár 2021 INOV-8 CUP Jihlava (žebříček A) 07.06.2021    Dne 8.5. se naše tříčlenná skupinka v čele s Helčou vydala směr Jihlava. První na programu, a zároveň prvním postcovidovým závodem, byl sprint. Ze začátku to byl “běžák”, člověk si ale musel dát pozor na druhou část v zoo. Rychlá změna, odlišný prostor a mnoho kontrol, dalo mnohým zabrat, přesto si někteří poradili velmi slušně. A jak se dařilo našim: D18A - 9. Aduš Randáková. Po závodě jsme se odebrali na ubytování nedaleko lokace druhého závodu, na krásný mlýn na samotě.     Druhý den se běželo v okolí Čeřínku. Vykácené světliny, kopce, kamení, vedro a “běžák”. Závod ve zkratce v pár slovech. Našim tento terén sedl a odvezli jsme si krásná umístění: D18A - 2. Kačka Hanušová, 9. Aduš Randáková; H16A - 8. Filip Hanuš.     Kateřina Hanušová 4. kolo VČP - 13. 6. – Šedivec 13.06.2021    Na 4. kolo výchoďáku se vrchlabských závodníků vypravilo pouhých 27. Nejel autobus. Byly i jiné závody. Ale hlavně – Šedivec, kam nás opět pozval oddíl orientačního běhu T. J. Sokol Žamberk, je prostě daleko.    Cestou tam jsem v rádiu několikrát slyšel rozhovor s letošní vítězkou Roland Garros, Barborou Krejčíkovou, ve kterém hovořila i o tom, že nemyslí na výhru, ale na to, aby si zápas užila. Jak jsme si v Šedivci užívali my?    Dobře průběžný les střídaný hustým ostružiním a bažinami. Klikatící se potoky s prudkými údolními srázy. Mapa Jablonský les II poskytla stavitelům tratí i nám, závodníkům, snad všechny možné terény. A nebyly právě lehké. Stejně jako tratě. Závod tentokrát vůbec nebyl o běhání, ale o velmi pečlivém mapování. Většina kategorií měla v pravé části mapy na malé ploše většinu svých kontrol (dalo by se říct: co krok, to kontrola), což vyžadovalo velké soustředění.    Až na velký vítr jsme si to užili všichni. Někteří z nás následovně:    D10C – 2. místo – Míša Wohanková. D12C – 1. místo – Pavla Kutlvašrová, 6. místo – Kája Hančová. D14C – 6. místo – Markéta Hanušová. D35C – 5. místo – Vlaďka Kutlvašrová. H10N – 5. místo – Kuba Satur. H10C – 2. místo – Alan Vrbata. H12C – 5. místo – Vláďa Kutlvašr. H21C – 6. místo – Fido. H45C – 6. místo – Ruda Kutlvašr. H65C – 4. místo – Jindra Knobloch, 6. místo – Jarda Farář.    A cestou domů jsem v rádiu několikrát slyšel, že Bára Krejčíková zvítězila na Rolan Garros i ve čtyřhře. Je skvělá. Někdo si to umí užít na kurtech v blízkosti Boloňského lesíka a nám zbyl les Jablonský😊.     Tibor Hájek 5. kolo VČP + mistrovství oblasti na klasické trati – 26. 6. – Hradec Králové 26.06.2021    PKH – OK 99 Hradec Králové pořádal v sobotu 26. 6. výše uvedené závody v okolí Stříbrného rybníka, na mapě nazvané Stříbrňák. Jedním z pokynů způsobených koronavirem bylo: přijet – odběhnout – odjet. Přijel jsem (a naštěstí ještě zaparkoval na parkovišti nejblíž startu). „Odběhnul jsem“. Odjel jsem.    Běhalo se na placce plné cest a vodotečí, které mohly sloužit jako záchytné body, ale také mohly zamotat hlavu při špatně zorientované mapě. Tu a tam náročnější hustníky či kapradí až po pás, ale jinak docela dobře průběžný les. I občerstvovací stanice na nás čekaly. A komáři se zase mohli občerstvovat na nás. Ale, budiž jim přáno. Závod byl nefalšovanou, klasickou klasikou – dvě tři kontroly u sebe a za nimi delší přeběh.    Do první půlky jsem si svůj závod užíval a fakt jsem i běžel. V půlce přišlo zatmění. Ani Slunce, ani Měsíce, ale moje a hledání kontroly mi zabralo skoro půl hodiny. Pak už mi nešlo „nahodit motor“, tak jsem orientační běh změnil na orientační chůzi.    V oddílu máme ale i běžce vytrvalce, kteří jistili pořadí zhora:    D12C – 3. místo – Pavla Kutlvašrová, 6. místo – Kája Hančová. D18C – 1. místo – Kačka Hanušová, která je zároveň mistryní oblasti. D21C – 6. místo – Gábina Wohanková. D35C – 3. místo – Vlaďka Kutlvašrová. D45C – 4. místo – Andrea Štréglová. H45D – 4. místo – Alice Hančová, 6. místo – Monika Hanušová. H10C – 5. místo – Alan Vrbata. H12C – 6. místo – Vláďa Kutlvašr. H12D – 1. místo – Vlastík Polák. H16C – 3. místo – Filip Hanuš. H21C – 2. místo – Jelen, 4. místo – Fido. H55C – 5. místo – Pavel Starý.    A na závěr „borec na konec“: v kategorii H75C běžel v barvách dresu PHK František Vykysalý, ročník narození 1930. Klobouk dolů. Pro srovnání – nejmladší z kategorie HDR byl ročník 2018.     Tibor Hájek Východočeský pohár žactva a dorostu - jaro 2021 11.07.2021    Závodem v Hradci Králové na Sťříbrňáku skončil Východočeský pohár žactva a dorostu - jaro 2021. Z pěti závodů se každému závodníkovi počítaly tři nejlepší výsledky. A jak si vedli naši závodnící?    V kategorii D10C se na 8. místě umístila Míša Wohanková, D12C - 1. Pavla Kutlvašrová, 4. Kája Hančová, D14C - 9. Markétka Hanušová, H10C - 2. Alan Vrbata, H12C - 8. Vláďa Kutlvašr. Mohlo být i více pěkných celkových umístění, ale někteří závodníci měli málo závodů, tak doufejme, že se na podzim zúčastní více závodů.    V družstvech jsou naši žáci zatím na šestém místě za těmito kluby: 1. LPU 883, 2. PHK 854, 3. SHK 847, 4. JIL 767, 5. SJC 763, 6. VRL 669. Ruda Kutlvašr Letní příměstský tábor 2021 18.07.2021    Ve dnech 12. 7. – 16. 7. 2021 proběhl letní příměstský tábor. Pro celkem 25 dětí byl připraven program, který se týkal nejen orientačního běhu. Téměř celou dobu jsme měli hezké počasí. A co vše jsme zažili?        V pondělí jsme se s dětmi vydali ke Střelnici, kde proběhly seznamovací hry a poté nás vláček Bubáček dopravil na Strážné. Na zdejším krásném hřišti měly děti závod v ražení kontrol, na přilehlé louce si zahrály týmovou hru Velvyslanci. Oběd byl v obecní restauraci – kuře na paprice s těstovinami. Po obědě a zmrzlině jsme vyrazili po žluté turistické zpět do Vrchlabí k DDM Pelíšek.    Úterý patřilo koupání, bylo opravdu krásné počasí. Ráno jsme se sešli na parkovišti fotbalového stadionu. Přesunuli jsme se na start připravené tratě přes Petříkáč. Ti velcí běželi sami, s menšími jsme šli po skupinkách společně. Na koupališti ve Valteřicích byla hodně osvěžující voda, ve které se uskutečnily závody na voru. Po obědě, holandských sýrových řízcích se zeleninou a pečivem, jsme se vydali na točenou zmrzlinu a poté autobusem zpět do Vrchlabí.    Středeční bouřka nám bohužel překazila výlet lanovkou na Žalý. K dispozici ovšem byla blízká školní družina, kde si děti mohly pohrát, namalovat trička, která dostaly první den, navléknout si náramky a proběhly i souboje dvojic ve skládání map na čas. Dopoledne, když přestalo pršet, děti závodily v přilehlé zahradě na razícím kolečku s 10 kontrolami na čas. K obědu byly borůvkové knedlíky z Mejvaldky, které jsme jim z chaty přivezly. Po obědě se počasí umoudřilo a tak jsme vyrazili na náměstí, kde byl start závodu po zámeckém parku. Velcí mezi sebou soupeřili na čas, s menšími jsme trať zdolali společně.    Ve čtvrtek jsme se vydali do Vejsplach na zadní pláž, s hezkým zázemím a s dětským hřištěm. Děti měly připravenou týmovou orientační hru Pizza, poté vodní hry. Následně jsme se přesunuly na fotbalový stadion, kde si děti daly párek v rohlíku, zeleninu a vybraly si nanuk. Děti si odpoledne opět zaběhly jejich oblíbené razící kolečko na čas a využili míče na hřišti.    Poslední den probíhal v městském parku. Děti měly v lese připravený závod, paměťák. Velcí šli sami a s menšími jsme po skupinkách oběhly trať společně. Přesunuli jsme se na spodní hřiště, kam nám přivezli k obědu pizzu. Vrátili jsme se zpět k Pelíšku na poslední oblíbené razící kolečko na čas. Protože se spustil déšť, závěrečné hodnocení proběhlo v tělocvičně.    Po celou se o děti staraly vedoucí ve složení: Eva, Inka, Lucka a v pátek se k nám přidala Katka. Velký dík patří všem, kteří se podíleli i na přípravách či pomocí přímo na táboře: Afťa, Kuba P a Ruda.    Děti si to moc užily, a to je pro všechny, kteří tuto akci připravili, největším poděkováním.        Fotky jsou v Galerii. Lucie Poláková Grand Prix Silesia u Opavy. (16. - 18. 7. 2021) 19.07.2021    16.-18.7.2021 se konaly 4etapové závody Grand Prix Silesia u Opavy.    První dvě etapy byly v Jakubčovicích a další dvě v okolí obce Hlubočec.    Z našeho oddílu tam startovalo 9 závodníků v kategoriích D10N - Saturová Eliška, D12 - Vrbatová Barbora, D21B - Wohanková Gabriela, D35A - Vrbatová Petra, H10N - Satur Jakub, H10 - Vrbata Alan , H21B - Wohanka Pavel, H35A - Vrbata Alan, HDR - Wohanka Metoděj.        Všechny etapy měly intervalový start. Všichni jsme dostaly startovní čísla, která byla precizně připravená. V cíli nás čekala balená voda a v duchu fairplay se nemusely odevzdávat mapy. Terén byl mírně kopcovitý se spoustou porostových tvarů (náletový porost), nepravidelnou sítí cest a sníženou viditelností. Mapy se odebíraly po ostrém startu ve třetím koridoru.        První etapa (krátká trať) byla v odpoledních hodinách. Počasí nám přálo, i když slunce hřálo chvílemi až moc. Cesta na start byla poměrně dlouhá. 1. Eliška , 6. Barča, 5. Gábina, 8. Petra, 4. Kuba, 1. Ála, 1. Pavel, 13. Alan, 11. Metůdek. Terén byl mírně kopcovitý s většinou nevyraznými cestami a s docela hustým a hlavně trnitým porostem.        Druhý den nás čekaly další dvě etapy. Druhá etapa měla opět vzdálený start, slunce nepolevovalo a my jsme šli opět na krátkou trať. V hustém porostu jsme se však neztratili. 1. Eliška, 3. Barča, 3. Gábina, 6. Petra, 3. Kuba, 7. Ála, 2. Pavel, 16. Alan, 9. Metůdek.        Na odpolední etapu jsme se přesunuli do Hlubočece, opět to byla krátká trať, naštěstí trnitého porostu už trochu ubylo. Některým z nás se do třetí etapy moc nechtělo (hlavně dětem :) ), ale nakonec to dopadlo nadočekávání dobře. A všichni jsme z toho měli dobrý pocit. 1. Eliška, 4. Barča, 3. Gábina, 4. Petra, 3. Kuba, 1. Ála, 8. Pavel, 4. Alan, 13. Metůdek.        V noci nám sprchlo a poslední den to vypadalo, že bude pršet znova. Obklopily nás černé mraky, ale nakonec i dnes během závodu počasí vydrželo bez deště. Dnes nás čekala zkrácená trať s nejkratší cestou na start. V této etapě jsme skončili. 1.Eliška, 6. Barča, 10. Gábina, 5. Petra, 1. Kuba, 7. Ála, 5. Pavel, 12. Alan, 12. Metůdek.        Celkově se závody povedly. Organizačně se to podle podmínek pandemie zvládlo, bohužel po žádné etapě nebylo vyhlášení a ani na konci, z čeho byly trošku smutné děti. My jsme čekali alespoň tištěné průběžné výsledky, bohužel ani to se nekonalo, naštěstí to vyřešili online na odkazech. Ještě bychom vytkli, že popisy kontrol byly vytištěny pouze na mapách a na shromaždišti chybělo mytí. Jinak kromě zážitků a zkušeností si odnášíme i čelenky, které jsme dostali od pořadatelů. Všem se nám závody moc líbily.        Konečné pořadí:    D10N - 1. Eliška, D12 - 4. Bára, D21B - 6. Gábina, D35A - 4. Petra, H10N - 2. Kuba, H10 - 4. Álan, H21B - 4. Pavel , H35A - 11. Alan, HDR - 7. Metůdek. Alan Vrbata BOHEMIA ORIENTEERING 2021 - mezinárodní 5denní závody v orientačním běhu Nový Bor (21. - 25. července 2021) 27.07.2021    . Více než 1500 závodníků z 20 zemí světa se účastnilo největšího orientačního závodu této sezony v České republice. Vrchlabští závodníci si nevedli vůbec špatně. Přivezli pět medailí v celkovém pořadí a jedenácté místo v hodnocení klubů.    Na závodníky čekalo pět etap (klasická trať, krátká trať, klasická trať, krátká trať a klasická trať s handicapovým startem) a musíme konstatovat, že tratě se v krásném prostředí CHKO Lužické hory povedly. Obtížnost se každou etapou zvětšovala a poslední dvě etapy byly orientační lahůdka.    Pro první dvě etapy bylo shromaždiště na letišti v Chřibské. První etapu postavil Jan Pavlovec (mapa Studený, klasika). Pro delší kategorie bylo měřítko 1:10000, pro ostatní 1:7500, tato měřítka byla použita pro celé pětidenní. Tratě byly postaveny s volbou postupů a občas i nakoukly do skalních pasáží, ale ve srovnání s tím, co nás čekalo v dalších etapách, šlo o trať jednodušší. Výsledky: D10 - 2. Míša Wohanková, D12A - 4. Pavla Kutlvašrová, 6. Kája Hančová, D40A - 1. Vlaďka Kutlvašrová, D45B - 1. Kája Čivrná, D50B - 6. Alice Hančová, H12A - 4. Vláďa Kutlvašr, H16B - 5. Jan Čivrný, H35A - 5. Petr Wohanka, T10P - 5. Marta Kutlvašrová, T10 - 5. Kuba Wohanka.    Druhá etapa (mapa Kamzičí věž, krátká, stavba Jaroslav Krejčí) - přibyly skály a zvětšilo se převýšení. Výsledky: D12A - 4. Kája Hančová, 5. Pavla Kutlvašrová, D14B - 2. Eliška Čivrná, D40A - 5. Vlaďka Kutlvašrová, D45B - 2. Kája Čivrná, H12A - 6. Vláďa Kutlvašr, H16B - 4. Jan Čivrný, H35A - 2. Petr Wohanka, H55B - 5. Pavel Čivrný.    Na další etapy se přesunulo shromaždiště do okolí České Kamenice, obec Filipov. Páteční třetí etapa proběhla na mapě Henkeho palice (stavěl David Nehasil). A stála za to. Dlouhé postupy střídaly krátké postupy ve skalních labyrintech a trať tak prověřila fyzickou i mapovou připravu. D12A - 1. Pavla Kutlvašrová, 4. Kája Hančová, D50B - 5. Alice Hančová, H12A - 4. Vláďa Kutlvašr, H16B - 4. Jan Čivrný, H35A - 3. Petr Wohanka.    Čtvrtá etapa (mapa Milířská rokle, krátká trať, stavba Matouš Karvánek) prověřila orientační schoností na maximum, na trati bylo vidět hodně skupinek, které se radí a hledají kontrolu... Výsledky: D12A - 2. Pavla Kutlvašrová, 4. Kája Hančová, D14B - 3. Eliška Čivrná, D40A - 1. Vlaďka Kutlvašrovám, D45B - 3. Kája Čivrná, H16B - 3. Jan Čivrný, H20B - 1. Jan Procinger, H35A - 4. Petr Wohanka, H70 - 4. Jarda Farář    Pátá etapa (mapa Athabaska, zkrácená klasika): stavby tratě se ujal Petr Karvánek, který stavěl na Mistrovství světa klasiku, a tratě se mu povedly. Volby postupu a těžké dohledávky, vše umocněno únavou z předešlých etap, se naplno projevily. A o překvapení nebylo nouze. O největší překvapení se postarala naše dámská část. V kategorii D12A vyběhly Pavla a Kája se ztrátou na první místo se 7 a 10minutovou ztrátou (místo 3. a 4.): na sběrce se však objevily jako první a řítily se do cíle spolu. Kája předvedla bezchybný výkon a doběhla Pavlu na 4. kontrole, kde Pavla udělala chybu, a pak běžely spolu až do cíle, kde Pavle zbylo více sil a doběhla před Kájou o 8 sekund. Další závodnice, které doběhly, jim vůbec nestačily. Další drama bylo v kategorii D40A, kde Vlaďka zvládla trať bez větších zaváhání (ale z posledních sil...), seběhla sedm minut a doběhla si pro druhou příčku. Celkové výsledky: D12A - 1. Pavla Kutlvašrová, 2. Kája Hančová, D14B - 6. Eliška Čivrná, D40A - 2. Vlaďka Kutlvašrová, D45B - 3. Kája Čivrná, H12A - 4. Vláďa Kutlvašr, H16B - 4. Jan Čivrný, H35A - 3. Petr Wohanka, T10 - 6. Kuba Wohanka.        Po celou dobu pětidenních probíhala soutěž klubů: náš oddíl se umístil na krásném 11. místě ze 123 klubů, které dosáhly na body. Pořadí klubů a jak jsme si vedli v celkových výsledcích, naleznete zde: https://ok-bor.cz/bohemia2021/             Ruda Kutlvašr Sudety Cup 2021 (29. 07 - 01. 08. 2021) 02.08.2021    Osm VRL závodníků se zúčastnilo čtyřetapového závodu Sudety Cup 2021 na polské straně Orlických hor (Góry Bystrzyckie). Ve všech etapách byla použita tato měřítka map: M(muži)K(ženy) 10 – 45 měřítko 1:10 000, MK 45 – 90 měřítko 1:7500.    První etapa se běžela v okolí obce Spalona (krátká trať). V první části se běželo ve vysokém borůvčí a mezi množstvím kamenů, které byly rozesety okolo hory Zamkowa Kopa. Následoval přeběh přes hustníky a potok na skalnatý hřbet, pár kontrol a přespolák do cíle. Podle reakcí měla mapa (i v ostatních etapách) své rezervy, hlavně v mapování hustníků a průseků (některé z nich byly regulérní cesty).    Výsledky: K12 - 1. Pavla Kutlvašrová, K45 - 2. Andrea Štreglová, M12 - 9. Vláďa Kutlvašr, M21E - 14. Matyáš Štregl, M70 - 7. Tomáš Štregl.    V druhé etapě (klasika) u obce Młoty se běželo v lese plném borůvčí, klacků a vodotečí. U většiny postupů se vyplatilo obíhat po cestách.    Výsledky: K12 - 1. Pavla Kutlvašrová, K45 - 4. Andrea Štreglová, M12 - 5. Vláďa Kutlvašr, M21E - 14. Matyáš Štregl, M40 - 8. Ruda Kutlvašr, M70 - 6. Tomáš Štregl.    Na třetí etapu jsme se přesunuli do obce Lasówka (krátká trať). Na mapu přibyly bažiny a vodoteče. Některé pasáže připomínaly bažinaté severské oblasti.    Výsledky: K12 - 1. Pavla Kutlvašrová, K40 - 1. Vlaďka Kutlvašrová, K45 - 8. Andrea Štreglová, M12 - 5. Vláďa Kutlvašr, M21E - 14. Matyáš Štregl, M70 - 4. Tomáš Štregl.    Poslední etapa (klasická trať) se běžela handicapově. Shromaždiště bylo Jagodna, v zimě je to začátek lyžařských tratí a v oblasti jsou bikové singletraky. Na tuto etapu se změnilo počasí, po ranním dešti se ochladilo, ale většině závodníkům přestalo pršet. V lese bylo vše pěkně nacucané, ale podle ohlasů to byla nejkrásnější etapa. Mapa obsahovala vše z předešlých etap: velké převýšení, kameny, bažiny, borůvčí, klacky, vodoteče a spoustu různě (ne)prostupných hustníků. Většina z nás už ví, co doopravdy znamená „těžká podložka“, protože tady opravdu byla… Nejdramatičtější doběh měla Andrea, která ze čtvrtého místa doběhla druhou, o pět minut dříve startující, závodnici, ale v cíli už jí nezbyly síly, takže skončila na třetím místě o osm sekund před čtvrtou.    Naše celkové výsledky: K12 - 1. Pavla Kutlvašrová, K45 - 3. Andrea Štreglová, M12 - 5. Vláďa Kutlvašr, M21E - 11. Matyáš Štregl, M40 - 8. Ruda Kutlvašr, M70 - 6. Tomáš Štregl.    Závodů se zúčastnili i naši reprezentanti, takže někteří si odnášejí zážitek z doběhu na sběrku s Vojtou Králem. Mates s Vojtou také absolvoval v lese několik postupů a po doběhu v cíli spolu rozebírali postupy. Další nejmenovaný závodník běžel 1 postup s Denisou Kosovou, ale pak mu kupodivu utekla… Naši žáci byli nadšení, protože Vojta s Denisou seděli na shromaždišti vedle nás a mohli jsme tak odposlouchávat rozbor postupů…    Závody byly moc povedené, každý den moc pěkné shromaždiště se vším potřebným, závodníků tak akorát a nádherné terény, do kterých se český závodník nedostane moc často. Doporučujeme zase za rok v oblasti nádherných Gór Stolowych. Odkaz na web zde.     Ruda Kutlvašr Orienteering Adventure (6. - 8. 8.) 09.08.2021    Během tří dnů se běželo pět etap na Orienteering Adventure. Centrem byl kemp Bučnice v Teplicích nad Metují, závod sem byl na poslední chvíli přesunut z Ostaše, kde hlavní organizátor Tomáš Leštínský nedostal povolení závody uspořádat z důvodu kácení po kůrovci. Na startu bylo šest stovek závodníků. O co bylo méně VRL závodníků ve startovce, o to více jich bylo mezi pořadateli.    Začalo se v pátek dopoledne krátkou tratí na mapě Borek (měřítko 1:7500), tratě postavil Vlastimil Polák v kopcovitém, většinou čistém lese, i nějaký kamen se našel, a s hustou sítí komunikací. Na trati bylo pár voleb postupů, zamotat se dalo docela jednoduše ve světlém hustníku uprostřed mapy. D18 - 5. Katka Hanušová, D35A - 1. Helena Randáková, 2. Vlaďka Kutlvašrová, D45A - 6. Andrea Štreglová.    Odpoledne byla druhá etapa (lesní sprint, mapa Lysý vrch 1:4 000). Běželo se pod skalní stěnou hory Lysý vrch. V lese kameny, velké kameny, hustníky a cesty. Tratě postavila Vendy Viková. Trať byla jednodušší, ale kdo si nepohlídal rychlost, dost přebíhal, takže o chyby nebyla nouze. D35A - 2. Vlaďka Kutlvašrová, 5. Helena Randáková, D65 - 3. Eva Nýdrlová.    V sobotu se při slunečném počasí běžely dva skalní sprinty. Stavitel Tomáš Leštínský zvolil pro oba závody dva starty, ten vzdálenější (pro většinu závodníků) byl 2 km daleko. Rodiče ocenili, že mohli dopoledne nechat děti cestou na start na jejich startu a pak s nimi po svém závodě oběhnout trať, čímž se zároveň dostali zpátky na shromaždiště ;o).    Dopoledne byly tratě postaveny v severní části ve skalní stěně hory Lada (mapa Lada 1:4000), takže skály, minimum cest, docela hodně hustníků. D18 - 2. Katka Hanušová, D35A - 1. Vlaďka Kutlvašrová, HDR - 6. Marta Kutlvašrová.    Odpoledne byly tratě vedeny v západní části stejné mapy jako dopoledne (Lada 1:4000), kde bylo skalní město a dvě hluboká údolí. Takže těžké dohledávky a 2 zásadní volby – na začátku a na konci - zda obíhačka nebo rvát údolí dolů a nahoru. D18 - 4. Katka Hanušová, D21C – 5. Linda Fikar Stránská, D35A - 1. Vlaďka Kutlvašrová, 2. Helena Randáková, D65 - 5. Eva Nýdrlová.    V neděli byla závěrečná krátká trať s handicapovým startem na mapě Borek (1:7500), běžely se tam první dvě etapy, takže už trochu známé prostředí. Do cíle v první desítce celkového pořadí doběhli tito VRL závodnici: D35A - 1. Vlaďka Kutlvašrová, 2. Helena Randáková, D45B - 7. Vladimír Hanuš, HDR - 7. Marta Kutlvašrová.     Ruda Kutlvašr Rumcajsovy míle (13. – 15. 8. 2021) 15.08.2021    Další tradiční vícedenní závody uspořádal SJC Sportcentrum Jičín v okolí Vsi Svaté Kateřiny u Chotěvic. Pro nás, kteří jsme v závodě hájili barvy našeho oddílu, příjemné umístění závodů – dojezdová vzdálenost do půl hodinky, takže místo ve stanu nebo v chatce jsme přespávali ve svých postýlkách. Počasí pořadatelům vyšlo až moc krásně – tropický víkend, takže jsme se potili jak dveře od chlíva, já možná ještě víc.    Kdo jede na Rumcajsovy míle, jede si zaběhat ve skalách. Okolí Chotěvic jich skýtá spoustu a stavitelé na nich, mezi nimi, kolem nich postavili poměrně náročné tratě, které vyžadovaly vysokou koncentraci (především třetí den byla mapa plná černých puntíků … jako od much). Viditelnost v lese byla dobrá, terén byl většinou dobře průběžný. A borůvek! Těch tam bylo!!! Pravda – běh v borůvčí skýtá mnohá nebezpečí, protože ty klacky a šutry jsou v nich dobře schované; stejně jako byla schovaná většina kontrol. Závodníci si pochvalovali hlavně první a třetí den, kdy se běhaly atraktivní zkrácené tratě.    Z naší výpravy si nejlépe vedl Afťa, který si v celkových výsledcích své kategorie H35 doběhnul pro 2. místo.    A kdo si myslí, že jsme během Rumcajsových mílí potkali Rumcajse, tak se mýlí. Snad za rok.     Tibor Hájek MTBO 5days Plzeň (2. - 6. 7. 2021) 20.08.2021    Konečně jsme se dočkali i my bajkeři a jeli do Plzně rovnou na tradiční pětidenní závody! Ani nevíš, jak se všichni těšíme a to ještě netušíme, že to bude „týden v bahenním království“ (dle mtbo.cz). Původně se závody měli konat v Doksech, souběžně s MS v OB, ale z důvodu „Covid“ došlo na jaře k přesunu do Ejpovic.    1.etapa: Podle předpovědi mělo kolem jedenácté trochu sprchnout. Tak prší od rána, před bydlíky a stany máme 2cm vody následované 4cm bahna. Na start se moc neoblékáme, než tam dojedeme, stejně budeme mokří. První disciplína freeorder. To jako, jaký si to uděláš, takový to máš, posbírej všechno a maž do cíle. Teda, na startu se dozvíš, že cíl není, protože jediná cesta k němu je přes rozvodněný potok a s kolem se blbě plave. S cestami si starost dělat nemusíme, tečky jsou všechny, protože buď tam jsou kořeny nebo se cesta změnila v potok, případně jeho koryto. Inu, ne nadarmo se kopec jmenuje Kokotský. Dojeli jsme všichni. S úsměvem. A prý to nebylo tak hrozný, říkala Ajka.        2.etapa: Svítí sluníčko a před námi sprint. To jako, že tam budeme tak maximálně půl hodiny, juchů! Oblékám sprintový slušivý dres a frčím na start. Hlava, mapa, je to jasný, za mapovým startem po velké rovně, doleva a pak na dlouhé čárky (= že to jede rychle) zase doleva. Frk, frk a jsem 20cm ve vodě. 5 metrů kaluž následovaná bahenními lázněmi a kořenovou vsuvkou. Super. Ale nevadí, je to přece prima, v blátě to umím. A na kopci to nebude tak hrozné. Bylo. Dojeli jsme všichni. Helča teda poté, co dojela druhá, nasedla do auta a jela do Plzně do nemocnice. Zlomená lopatka. Petr Š. ztráta 45 minut na vedoucího kategorie, je to Bourák a pomáhal se zraněným spolubojovníkem. Jeden by řekl, že by měl nárok na dres pro závodníka s největším odstupem od vítěze, ale byli i tací, co měli ztrátu 1,5 hodiny. Asi šli na pivo. Nebo nevím. Taky nevím, jak vítěz sprintu do cíle mohl jet o 10s rychleji než já, když jsem to rvala hlava nehlava .        3.etapa: Je hezky. V lese bude taky hezky. Prý tu nejsou Alpy, není se čeho bát. Nevím jak jiným, ale mně to přišlo občas jako Himaláje. Když už to náhodou jelo po rovině, tak díky 30cm bahnu to bralo víc sil než do kopce. Je to tu jak ve Vietnamu, bahno, bahno, bahno….a bahnitá louže. Cesty opět loterie, je fuk, co berete, buď máte štěstí a jede to nebo ne. Stovka na kopci, do cíle se muselo mapovat a navíc přemýšlet, protože část přístupu k cíli byla zatarasena kvůli polomu. Poprvé v životě jsem měla nohu do půli lýtek v bahně. Sprinter to měl do cíle pod tři minuty, podezírám ho, že ho nabralo rogalo a dole vyhodilo u cíle. Ajka přijela s úsměvem, že tam byla kratší dobu než předpokládala. Ostatní přijeli. Někteří i s kyselým úsměvem. Bahno nejde z kol už ani umýt. Večer bylo dětem vysvětleno, proč se kopec jmenuje Kokotský a jak se jmenuje studánka, co na něm pramení. Už se těším, až to bude Metod vyprávět ve školce.        4.etapa: Bahno. Zase. Vlastně lépe říci pořád. V kempu, na trati. Tentokrát se jede middle, hlavní záludností mělo být nalezení správného podjezdu pod dálnicí. To byl ten nejmenší problém. V bahně se nedá už ani jezdit, podezírám pořadatele, že bahno v noci tajně převáží z jednoho prostoru do druhého, protože to přece není možné, aby ho bylo tolik. Jet po vrstevnici po značené rychlé trase = 50m tlačit kolo po kotníky v bahně. Občas se někdo vyválí. Už mi to ani nepřijde k smíchu. Ještěže je večer večírek, vystoupení Plzeňáků a zejména oblíbené hospodské písně včetně Plátýnka zvedne náladu všem.        5.etapa: Protože nám zůstala mapa prostoru pro semi-free-order, večer si sdělujeme, kudy to nejelo. Půlka mapy vyškrtaná se slovy, sem ani nejezdi. Stavitelé fikaně postavili kontroly do těch „vyškrtaných“, tak jsme tam stejně museli. Semi-free znamená, že máte část kontrol pospojovaných a mezi tím musíte nějak pobrat ten zbytek. Jelo se v časovém odstupu, co jsme si tak nastřádali za předchozí 4 etapy. Co náš oddíl šlechtí, že většina nejela hanba start. A že jsme mapaři, až na malé výjimky jsme se všichni posunuli nahoru.    Trocha statistiky.    Z etapových beden jsme celkově zaznamenali 2x vítězství a 4x třetí místo. Zhruba polovina lidí v každé kategorii závody nedokončila. My to dali všichni!    Celkové výsledky:    M11 – 2.Toník Wohanka, M21E – 20. Pavel Wohanka, M21A – 8. Tomík Štregl, 10. Petr Štregl, W17 – 4. Lucie Messnerová, W20 – 3. Zuzka Štreglová, W21E – 16. Gabriela Wohanková, W40 – Ajka Štreglová     Gabriela Wohanková Český pohár MTBO - 4. a 5. kolo (31.7.-1.8.2021) 23.08.2021    Na přelomu prázdnin jsme se vydali na závody nedaleko rakouského Zwettlu, dějiště Mistrovství světa 2018.    Není divu, že pořadatelé na víkend využili prostorů právě z těchto závodů.        V sobotu odpoledne nás čekal middle. V rychlém lese s hustou sítí cest nebyl prostor na chyby. Prostě správně mapovat a rychle šlapat. Jak se nám dařilo? M11 – 1. Toník, M21A – 3. Petr, 7. Tomík, W17 – 3. Lucka, W20 – 2. Zuzka, W21E – 4. Gabča, OPEN – 1. Metůdek. Jelen bohužel urval přehazovačku, takže závod nedojel.        V neděli jsme tradičně jeli long. Po propršené noci jsme se chystali do stejného prostoru jako den předtím, jen nás čekalo o dost víc bláta. Proto bylo většinou lepší volit objížděčky po asfaltu. Závod to byl náročný, ale zvládli jsme ho dobře! M11 – 1. Toník, M21E – 12. Jelen, M21A – 4. Tomík, 6. Petr, W17 – 2. Lucka, W20 – 1. Zuzka, W21E – 5. Gabča, OPEN – 1. Metůdek.     Petr Štregl 2.Memoriál Petry Severýnové 27.08.2021    Jako každý rok, i letos připravujeme společně s Orienteering Adventure (Lešťa) podzimní závod vozíčkářů, který je od loňska nazván Memoriálem Petry Severýnové. Akce na plno vypukne v neděli 12.září od 9:30 na Střelnici, předcházet tomu bude sobotní závod v TrailO na Javorku v Martinicích.    Připraveny budou tratě nejen pro vozíčkáře, ale i širokou veřejnost - tradiční skorelauf a jednoduchá trať náročnosti HD10 pro úplně začátečníky.    Jako vždy oceníme pomoc při pořádání z řad našeho oddílu, bude potřeba obsadit pozice prezentace, startu skorelaufu a pět stanivišť TempO. Pokud máte čas a chuť pomoct, ozvěte se Lešťovi na mail (v adresáři).    Další info o závodě je na webu o-adventure.cz        Sportu zdar! Tomáš Leštínský Voděrady (23. – 27. 8. 2021) 30.08.2021    Soustředění začalo srazem v 8:00 hod. u Tyršáku. Po rozdělení do aut, jsme přes ubytování ve Voděradech jeli na první trénink na mapu Bartošova Pec (Malý Rohozec). Zde byly postaveny na seznámení s terénem tři tratě. DH10 – celá mapa po cestách, DH12 – lehčí švýcárna, DH14 – švýcárna. Počasí aprílové - občas déšť, občas sluníčko.    Po obědě následoval trénink po okolí ubytování na mapě Drábovna. Mapa byla z roku 2007, takže dost nových oplocenek a pasek. Trénink byl ve dvojicích a trať byla farstovaná. Takže postup částečně společně, jen kontroly byly kousek od sebe. Po večeři hra „Člověče, nezlob se“ a potom na kutě. Po nočním slejváku a ranním budíčku následovala rozcvička, snídaně a odchod na mapu Drábovna - vrstevnicovku – stavba Kuba P. (kat. DH10 měli okruhy, ostatní jednu trať.). Odpoledne po obědě a pauze následovaly okruhy o kousek blíž než dopolední trénink (stavba Honza, Vojta). Pro každou kategorii (DH10, DH12, DH14) byly připraveny tři. Po večeři hra „Stavba pyramidy“. K večeru pod taktovkou naší mládeže hra na kytaru. Ve středu se počasí umoudřilo, takže naplánovaná voda se mohla uskutečnit. Jelo se z Malé skály do Dolánek s menší přestávkou u Zrcadlové Kozy. Vody bylo dost, takže devět kánoí a dva rafty vůbec nedrhly o kameny a háčci měli jednodušší práci, protože nemuseli na nějaké upozorňovat. Zpátky vlakem do Malé skály, kde nás čekal trénink „Zakresli, kde jsou kontroly“ na mapě Panteon. Po návratu do kempu se šli i někteří vykoupat na místní koupaliště. Večer následoval noční orientační běh. Start byl u ohně. DH10 měli trať po svíčkách. Čtvrtek dopoledne skalní sprint (Eliška Br., Viola). Odpoledne závod v jižní části Drábovny (stavba David, Matěj). Večer u ohně závěrečné vyhodnocení a zpěv do pozdních večerních hodin. Pátek závěrečné štafety po okolí tábora (Dan). Stavba byla dost záludná (farstovaná), do konce závodu nebylo jasné, kdo zvítězí. Nakonec byly čtyři štafety z osmy disk. Následoval úklid a za průtrže mračen vyhlášení výsledků štafet a rychlý úprk domů.    Soustředění se snad účastníkům líbilo navzdory dvěma posledním dnům, kdy s přestávkami pořád pršelo. Ale i tak bylo odběhnuto devět tréninků (vždy obsahovaly tři kategorie -DH10, DH12, DH14) a rozneseno 180 kontrol.    Závěrem musíme poděkovat lidem, kteří se starali o třicet závodníků a bez nichž by soustředění nemohlo proběhnout v pohodové a bezchybné atmosféře. Kuchyň: Eva N., zásobování: Míra K., hlídání nejmladších: Tomáš N., Pavel S., roznos a hlídání křižovatek: Terka S., Katka M., roznos a oprava stavby trati: Kuba P., Dan, Ondra S., stavitelé tratí: David, Honza, Vojta, Matěj, Maruška, Anička V., Viola, Eliška Br.    Ve fotogalerii naleznete nějaké fotky. Komu se soustředění líbilo, tak se může těšit na příští rok, kde jsme rezervovali termín: 22. – 26. 8. 22.             Ruda Kutlvašr MČR MTBO v Jesenici (21.-22.8.2021) 02.09.2021    Téměř poslední víkend prázdnin nás bikový oddíl z Rakovníka vytáhl na kola do Jesenice. Kemp byl dobře zařízený i s dětským hřištěm, takže o dětičky bylo postaráno. A kdyby se náhodou nudily, tak pro ně byly přichystány dva závody (jeden v sobotu za krásného počasí a druhý v neděli ráno za nepříjemného deště), popřípadě se dalo na kole dojet do nedaleké šmoulí vesničky.    V sobotu dopoledne jsme jeli Middle v severní i jižní části kopce Svatý Hubert. Tratě byly vcelku hezky postavené a svižné, ale jedna bažina zamotala hlavu nejednomu závodníkovi a průsek, který za ní vypadal jako cesta nás zmátl ještě víc. Jet postup na jistotu okolo, tak tam nenechám 6 minut. V pánské Elitě startovala i Verča Kubínová, která svojí účastí namotivovala závodníky a všichni se snažili dojet rychleji než ona. Z cíle na shromaždiště jsme poté jeli příjemnou Kaštanovou alejí. Výsledky: M10 – 10. Metúd Wohanka, M21E – 20. Pavel „Jelen“ Wohanka, M21A – 4. Tomáš Štregl, W17 – 4. Lůca Messnerová, W21E – 8. Gabča Wohanková.        Odpoledne téhož dne nás čekalo Mistrovství ČR na Sprintu. Závod se jel na stejné mapě jako dopolední Middle, pouze se jelo v trochu jiné části, ale většinu mapy jsme znali. Trať byla opravdu svižná a nebyl zde prostor pro chyby. Jedny tečky zmátly mě i Tomíka, Tomík šel podél potůčku a já jsem dojela až na kopeček, ale oba jsme poté kontrolu úspěšně nalezli. No a jak se nám na mistroství dařilo? M11 – 1. Toník Wohanka, M21E – 18. Jelen, M21A – 15. Tomík, W17 – 2. Lůca, W21E – 10. Gabča.        Přes noc nám začalo bouřit a ráno ještě déšť dovytvářel záludnosti na trati pro Long. Pořadatelé nás na neděli nalákali do krásných prostor Krtských skal. Lesy byly opravdu nádherné a déšť se na nich téměř nepodepsal (rozhodně ne s porovnáním „bažinového králoství“ z Plzně). Kopce byly povětšinou lehké a záludností moc nebylo. Frčelo to až do cíle, pro mě zatím nejvíce příjemný závod sezóny. A jak jsme zvládli třetí závod? M11 – 1. Toník, M21E – 20. Jelen, M21A – 7. Tomík (i se zlomeným mapníkem!), W17 – 2. Lůca, W21E – 6. Gabča.     Lucie Messnerová ( Lucka) Čistecká hůra (4. – 5. 9. 2021) 05.09.2021    Je skvělé, když máme závody přímo pod nosem (co by buzolou dohodil). Žádné brzké vstávání a dlouhé cestování. Všechno v klídku, na pohodu.    Je skvělé, když si můžeme zaběhat v dosud nezmapovaném terénu.    Je skvělé, když víme, že bude krásné počasí.    To se člověk na ty závody prostě těší.    Konkrétně to, po dva výše uvedené dny, byly tyto závody: žebříček B-Čechy východ, východočeský pohár dospělých a veteránů, východočeský pohár žactva a dorostu. Pořadatelem byl SK Studenec.        Běhalo se v lesích mezi Čistou u Horek a Borovnicí. Na Čistecké hůře, kolem které poměrně často jezdím, ale ještě jsem jaksi neměl tu čest se s ní blíže seznámit. A na seznámení jsem měl dva dny.    V sobotu sprint na mapě „Čistecká hůra“ a v neděli klasika na mapě „Na Rovních“ (mapy se z velké části překrývaly, proto byly ty z prvního dne závodníkům vraceny až po druhých závodech). Závodili jsme na poměrně dlouhém hřebenu Čistecké hůry se značně prudkými svahy, které jsou rájem příznivců motokrosu, jak jsme si mohli všimnout.    Během sobotního sprintu jsme museli svoji pozornost soustředit nejen na mapu, ale také na velmi náročnou podložku. Především v hoření části hřebene se běhalo po kamenech porostlých mechem. Lesem se občas ozývaly ne příliš slušné výkřiky, věnované stavitelům tratí. Neděle ohledně sledování toho, co mám pod nohama, tak náročná nebyla. Tady šlo především o běhání, běhání a zase běhání. Kdo běhá tak rychle jako já, mohl se občas „kochnout“ panoramatem Krkonoš.    Oba závody byly náročné, ale pěkné. Ale úplně nejvíc mě dostal velorex neboli hadraplán stojící oba dny na parkovišti mezi moderními vozidly většiny závodníků.    V sobotu nejlepší z nás dopadli následovně (umístění – jméno – kategorie – výsledný čas)    1Jindřich KnoblochH70B - 43:33 (1)    1Martina NováP- 21:42 (1)    2Eliška Brdlíková - D14D - 44:09 (2)    2Matyáš ŠtreglH21C - 43:41 (2)    3Karolína HančováD12C - 30:10 (3)    3Eva NýdrlováD65B 47:36 (3)    4Marie BucharováD12D 44:56 (4)    4Vlaďka KutlvašrováD40B 36:30 (4)    4Alan VrbataH40B 42:35 (4)    5Anna JirešováD12D 45:08 (5)    5Markéta HanušováD14B 30:19 (5)    5Hana VlachováD55B 44:14 (5)    5Jaroslav FarářH70B 58:25 (5)    6Eva SchmidtováD10N 39:35 (6)    6Sofia MovchanskayaD12D 48:18 (6)    6Tomáš KramperaH20B 87:07 (6)        A v neděli to s námi vypadalo takto:        1Marie BucharováD12D - 40:46 (1)    1Jonáš MatějecH10N - 24:51 (1)    1Jindřich KnoblochH70B - 50:26 (1)    2Pavla Kutlvašrová</b>D12C - 27:23 (2)    2Eva NýdrlováD65B - 61:03 (2)    2Martina NováP - 39:48 (2)    3Eliška BrdlíkováD14D - 48:34 (3)    3Vlaďka KutlvašrováD40B - 74:55 (3)    3Jaroslav FarářH70B - 58:15 (3)    4Vojtěch NovákH12D - 45:08 (4)    4Tomáš KramperaH20B - 104:11 (4)    5Markéta HanušováD14B - 32:22 (5)    5Vladimír KutlvašrH12C - 31:57 (5)        Pochvala všem ( i těm, co tu napsáni nejsou), ale jedničku s hvězdičkou, tu má Jindřich!             Tibor Hájek 9. a 10. kolo ČP v MTBO Semetín (4.-5.9.2021) 09.09.2021    První zářijové víkendové dvojzávody čekaly na bajkerské orienťáky na Valašsku. Zázemí i závodní prostory se nacházely v Semetíně, kousek od Vsetína. Už pohled do turistické mapy dával jasně najevo, že vrstevnice se budou slévat v jednu velkou a že nás čekají „horské etapy“. Obtížnost terénu odradila část obvyklého startovního pole, o konkurenci však nebyla nouze. I když nakonec se potvrdilo rčení, že ten největší soupeř sídlí v hlavě.    Závody svým povrchem opět navázaly na letošní tradici bahenních koupelí, na Vsetínsku se k tomu přidaly i kameny a kamínky, zřejmě pro vyhlazení pleti. V sobotu odpoledne byl na pořadu middle. I když člověk vzhlížel k okolním kopcům a podmáčené louce se silnou nedůvěrou, slunce na obloze dodávalo odvahu a jistou míru bezstarostnosti „však ono to nějak dopadne.“ Inu, dopadlo. Cesta na start poměrně dlouhá, první 3km do centra závodů u hájenky byly v poklidu, mírný kopec po asfaltu. Pak ovšem nastala tvrdá realita. Strmost kopce směrem k cíli narůstala a závěrečná kořenitá cesta ke startu dávala jasně najevo, že middle bude silný zážitek. Už při pohledu na mapu na startu bylo jasné, že stavitel tratí Kryštof Bogar, vzal tratě ve stylu „podle sebe soudím Tebe“, což u jednoho z nejlepších světových MTBO jezdců vedlo k tomu, že jsme se postupně vyškrábali (no dobře, pár jich i vyjelo) na všechny okolní kopce, elitní kategorie i víckrát. Prvních pár kontrol byl vidět, že je v závodnících ještě nadšení a optimismus, s postupujícím počtem kontrol se najednou vyskytovali na trati stojící bajkeři, kteří velmi pečlivě vymýšleli další postup, aby proboha zase nejeli do…lů a nahoru zbytečně. Večer jsme se shodli, že kdyby si stavitel odpustil poslední dvě kontroly, že by to bylo tak přiměřené. Pro zajímavost, v podstatě jsme jeli ideální postupy a parametry tratí: M21E 13,55 km a 930 m převýšení, W21E 10,45km a 430 m převýšení, W17 8,51 km a 311 m převýšení. I přesto bylo večerní posezení vskutku příjemné a hlášku místní paní od čepu „Pivo, kalíšek, pivo, kalíšek, pivo, kalíšek a frgál…no, to chlapci jedete teda….“ si budeme dlouho pamatovat. A vlastně celou místní pohostinnost a smysl pro břitký humor.        Nedělní ráno bylo ve znamení příprav na long, ke kterému mnozí z nás vzhlíželi s větší obavou. Já byla v klidu, protože jsem už dopředu vyměkla a na long se přihlásila do čtyřicítek. A dobře jsem udělala! Jestli v sobotu to byl výlet po kopcích na mapě, tak v neděli taky s tím rozdílem, že přibyly další kopce a eliťáci si to dali hezky 2x. Jediný, kdo nesundal nohu z kola byl pardubický Martin Kanta, načež byl po závodě označen za zvíře a člověk kolem něj chodil skoro s posvátnou úctou. I když tratě byly delší a převýšení ještě převýšenější, náladu většině lidí spravily místní singltraily. Někteří byli až tak nadšení, že už mapu neotáčeli a jeli si během závodu sjet singl ještě jednou a závod sice dokončili s diskem, ale s úsměvem na tváři. V cíli půlka lidí přiznala, že si jej sjela i přesto, že tam ideální postup úplně nevedl, protože když už to vydupali až nahoru, tak je třeba se odměnit. Já jsem teda litovala, že jsem si nevzala mobil, ta panorámata, zamlžená údolí a osluněné vršky kopců…    Co říci nakonec? Za mne jen: Sláva vítězům, sláva poraženým!    Middle: M14 – 10. Toník Wohanka, M21E – 17. Jelen, W17 – 2. Lůca Messnerová, W21E – 6. Gabča    Long: M11 – 4. Toník Wohanka, W17 – 4. Lůca Messnerová, W40 – 1. Gabča ….Jelen si dal jen první stranu mapy a jel se projet s Metodem tratí M11.     Gabriela Wohanková 8. kolo VČP – Libín (11. 9. 2021) 12.09.2021    TJ Jiskra Hořice pořádala v sobotu 11. 9. 2021 8. kolo „výchoďáku“. Mapa „Sluneční lázně“, shromaždiště známé již z PLŽe a ze štafet.    Úplně normální den s nádherným počasím a úplně normální závody. Po letní pauze a Čistecké hůře spojené s béčkovými závody nás čekal „obyčejný výchoďák“ nenormální pouze kovidovými čestnými prohlášeními. A na závodnících bylo vidět, že si tu normalitu a obyčejnost užívali – hlavně na shromaždišti a u občerstvení😊. A v lese samozřejmě taky.        Běžela se krátká trať na mapě, jejíž prostřední část nám umožňovala rychlý a pro většinu z nás i bezproblémový pohyb lesem. To spoustu závodících ukolébalo. A v tom okamžiku je trať dovedla do okrajových částí mapy (údolí s prudkým svahem, prameniště, hustníky), kde už se muselo více sledovat, co máme pod nohama, a trošku víc se zapojila i hlava. Nejsem Béďa, ale vidím to tak, že šlo o jeden z lehčích závodů.    Jak jsme dopadli:    D10N – Gabča Poláková – 2. místo,    D10C – Míša Wohanková – 5. místo,    D12C – Pavla Kutlvašrová – 2. místo,    D14C – Markéta Hanušová – 4. místo,    D18C – Áďa Randáková – 2. místo,    D21C – Kačka Hanušová – 5. místo,    D45D – Alice Hančová – 4. místo,    D65C – Eva Nýdrlová – 6. místo,    H12D – Vlastík Polák – 2. místo,    H45C – Ruda Kutlvašr – 6. místo,    H65C – Jarda Farář – 5. místo.        A velmi hezky se vedlo i mně - asi fakt lehkej závod😊. A protože jsem to řekl už všem, tak to píšu i vám😊.     Tibor Hájek Mistrovství ČR oblastních výběrů žactva 18.09.2021    Čtveřice žáků z VRL se zúčastnila Mistrovství ČR oblastních výběrů žactva ve Vysoké nad Labem. Běželi: Maky, Kája, Pavla a Vláďa. Východočeská oblast dala do kupy čtyři družstva. Celkově jich běželo 36. Mapu připravil Radovan Novotný a tratě postavil Jan Petržela.    Běželo se v lesích pod rozhlednou Milíř, na hradecké poměry to nebylo ani moc zasekané a tratě spíš jednodušší, výhodu měli atleti s chladnou hlavou. Pavla běžela v A, Kája a Maky v C, Vláďa v D. Všichni zaběhli výborné časy na svých úsecích. Pavla běžela pátý úsek a dosáhla třetího nejlepší výsledku. Vytáhla štafetu z 12. místa na 7. místo. Kája také pátý úsek a měla 9. čas, posun o jedno místo na 15. Maky třetí nejlepší čas na úseku, posun o dvě místa na 11. Vláďa 8. nejlepší čas, posun o dvě místa na 7. místo. Tyto individuální výkony ale nestačily k tomu, aby Východočeská oblast dosáhla na medaili. Velká radost byla, že všechny čtyři týmy skončily do 11. místa, ale přece jen k úplné spokojenosti chyběla medaile. Vyrovnaně běželo béčko, takže obsadilo čtvrté místo 24 sekund za bronzem. Áčko hodně ztratilo hned na prvních dvou úsecích, nakonec z toho byla sedmá příčka. Další dvě družstva skončila na 10. a 11. místě. Z vítězství se radovala na všech úsecích výborně běžící Ještědská oblast (lehce zaváhal pouze druhý úsek), druhá byla Praha a třetí Vysočina. Ruda Kutlvašr MČR na klasické trati – 18.-19.9.2021 – Pohoří (KAM) 19.09.2021    Letošní vrchol orienťácké sezóny připadl na tento víkend k Jílovému u Prahy – běželo se MČR na klasické trati.    Na závody odjela pětičlenná skupina Vrchlabáků – Áďa, Kačka, Filip, Kuba Próca a Mates. V sobotu proběhla kvalifikace na mapě Na Požárech. Běželo se na náhorní plošině Hornopožárských lesů s hustou vegetací a kameny. Postup do finále byl nemilosrdný, bylo potřeba běžet rychle a bez chyb. Do finále A se probojoval Mates (H18), všichni ostatní do finále B.    V neděli se na start nejdříve postavili závodníci B a C finále a až po poledni startovaly mistrovské kategorie. Terén byl oproti kvalifikaci více kopcovitý a lépe průběžný. Skvělého výsledku dosáhl Mates, který se celý závod držel na medailových pozicích a i přes horší zásadní volbu doběhl pro úžasný bronz v kategorii H18.    Výsledky:    D18: 28. Kačka Hanušová, 38. Áďa Randáková    H16: 24. Filip Hanuš    H18: 3. Mates Štregl, 42. Kuba Procinger> Petr Štregl PLŽ – 21. 9. 2021 - Javorek 22.09.2021    Mezi Horní Brannou a Jilemnicí je les, kterému se říká Javorek. Ve dne (i v noci) je úplně obyčejný, ale jakmile v něm Jilemničáci pořádají Podkrkonošskou ligu žactva, začnou se tam dít podivuhodné věci.    V úterý 21. 9. konkrétně dvě.        První podivuhodnost způsobila kontrola č. 46 (výrazný strom), kterou roznašeči umístili všude jinde, jen ne u toho správného výrazného stromu. Přibíhal jsem k němu a zmiňovanou kontrolu už u něj postrádalo asi pět dětí. Postupně nás bylo skoro dvacet a div jsme nezorganizovali rojnici. Nadávali jsme na houbaře, myslivce a všechny možné podezřelé. Připravovali jsme znění protestu. A u toho pobíhali jak zmatené lesní včely. V těchto chvílích se odehrávala první podivuhodnost: z ryze individualistického sportu, kterým orienťák je, se stal sport kolektivní, téměř masový, s nebývalou mírou spolupráce.    Šikovné děti vyslané do všech světových stran námi šikovnými dospělými kontrolu našly (asi o 150 metrů jinde, než měla být). Po bleskové poradě jsme rozhodli, že ji přemístíme tam, kde má stát. Jeden studenecký závodník ji vytrhnul ze země a běžel s ní na její správnou adresu. Nesl ji téměř jako pochodeň s olympijským ohněm a my si „pípali“. Asi po dvaceti minutách jsme mohli konečně pokračovat v závodě. Vytvořil se z nás „vláček“, který s údivem ve tváři předbíhali ti, co startovali dlouho po nás. Bodejť by nás nepředbíhali, když už měli kontrolu na správném místě.    Druhá podivuhodnost – vosy. Nikdo je nechtěl vykouřit pejřkou jako v Poláčkově knize „Bylo nás pět“. Někdo jim prostě šlápnul do hnízda, a tak někteří kluci, co spolu běhají, schytali pár žihadel. Z kolem probíhajících dospělých se na chvíli stali ošetřovatelé a utěšovatelé. Ale na vrtulník to nebylo.        Kdo ví, jestli kontrolu č. 46 nepřemístily ty vosy…     Tibor Hájek MČR MTBO middle a long 18.9.-19.9.2021 23.09.2021    Krásné terény Rychlebských hor, které měly loňského roku hostit světovou MTBO špičku, nabídly své prostory alespoň Mistrovství ČR v MTBO. A ačkoliv půlku závodníků našeho oddílu skolila klasická podzimní viróza, nepřišli jsme zkrátka. Lucka Messnerová přivezla stříbrnou a zlatou mistrovskou medaili a k tomu navrch nominaci na Mistrovství Evropy dorostu v Portugalsku!    Závody ve (skoro) zapomenutém kraji se odehrávaly blízko obce Velká Kraš. Shromaždiště bylo v táboře Černý potok a pro nás bylo velmi příjemné, že na start to nebylo ani jeden den příliš daleko. Počasí nám téměř přálo, sice tedy nesvítilo slunce, ale na stranu druhou, nepršelo. A vývoj počasí na trati sliboval, že tentokrát to nebude bahenní očistec. Ten jsme si užili ovšem jiným způsobem. V sobotu na middlu pro ženskou elitu a většinu dospělých mužských kategorií pořadatel připravil před cílovou rovinkou sjezdík terénním zlomem a bylo od pořadatelů hezké, že před startem si člověk mohl místo nejen prohlédnout, ale i zkusit sjet v klidu a v pohodě. Osobně jsem se šla podívat pěšky a seznala jsem, že se zařadím do zástupu těch, co úplně v klidu slezou z kola a půjdou dolů po svých. (Nakonec jsem to sjela jak nic, strach má velké oči.) Z mapového hlediska byl terén poněkud neobvyklý tím, že se na mapě v podstatě nevyskytovala rovná cesta. Všechny se kroutily, zatáčely a ovíjely kolem rybníků, mokřin i kopců a nebyl čas někde dát oddych mozku a jen tupě šlapat.        Middle byl po dlouhé době opravdu mapová záležitost, postupy se jevily na první pohled jasné, ale na ten druhý….Ke spoustě křížení a odboček se přidala nutnost hlídat směr místních singlů. A co jsme na trati zažili. Toník jel M14 a mezi osmou a devátou kontrolou píchnul a druhou půlku trasy celou statečně oběhl. Klobouk dolů. Míša Wohanková jela s klidem a v pohodě, nic ji nerozházelo. Lucka Messnerová po dlouhé době pouze s malinkými chybičkami (jsem prostě hnidopich) a je z toho stříbrná mistrovská medaile. Jelen doplatil na ultra lehké sedlo, které se mu pár kontrol před cílem nalomilo a tři kontroly před cílem upadlo úplně. Fido se v druhé elitní kategorii neztrácel ani na trati, ani ve výsledcích. Já jsem se neztratila na trati, ale jeden postup jsem tak báječně překombinovala, že jsem při přenášení kola přes paseku zůstala po pás v ostružiní, takže při příchodu z cíle jsem byla v podezření, že jsem spadla. Pro děti s doprovodem pořadatelé nachystali trať s mapou, takže hrdý Metůd mapoval sám, celkem dobře, jenom kdyby u toho furt nemluvil….        Nedělní long měl start vzdálený cca km od shromaždiště, ale tím, že se jelo po rovině a po asfaltu, úplně nás to nevyčerpalo. Po startu ale hned pěkně nahoru do kopce, dvě tři kontroly a pak to začalo….Postupy přes celou mapu, které se vám ani nevešly do mapníku. Plně se projevila zákeřnost singlů, protože když už jste spojili bod A s bodem B, tak jste taky mohli zjistit, že z této strany to nepůjde, protože singl. A to nemluvím o místní bajkerské vychytávce, potok. Pořadatelé měli pravdu, když tvrdili, že je to spíše říčka. Takže míst k překonávání vodního toku bylo velmi málo a za mne většinou tam, kde se mi úplně nehodily. Jenom pro představu, v dámské elitě ideální postup mezi třetí a čtvrtou kontrolou vyžadoval 14x! odbočit, o mužské ani nemluvím. Z naší výpravy se nejlépe dařilo Lucce Messnerové, která si letos završila zlatý mistrovský hattrick v longu a získala zlato. Její výkony byly natolik přesvědčivé, že pojede v říjnu na Mistrovství Evropy v MTBO dorostu. Držíme jí palce, ať zajede to, co umí!        Trocha výsledkové statistiky na závěr, mistrovské kategorie podtrženy:    Middle: W11 – 4. Míša Wohanková, W17 – 2. Lucka Messnerová, M14 – 14. Toník v běhu, M40A - 5. Petr Wohanka    Long: W11 – 5. Míša Wohanková, W17 – 1. Lucka Messnerová, M11 – 2. Toník Wohanka, M40A – 7. Petr Wohanka     Gabriela Wohanková Sprint – Hradec Králové – 25. 9. 2021 27.09.2021    Manufaktura Český pohár, INOV-8 CUP - žebříček A, oblastní žebříček. Název delší než sám závod – byl to městský sprint. Pořadatel: OK Slavia Hradec Králové. Terén: sídliště a areál školy (kdybych věděl, že v rámci sobotního dopoledne budu zmateně pobíhat kolem školy, tak nevím, jestli bych jel😊). Počasí: krása nesmírná.    Hlavu závodníků zamotal už samotný start. 00:00 bylo už v 9:30 (možná kvůli odpoledním štafetám, možná kvůli více než tisícovce účastníků). Další zamotání přišlo hned za startem: na trávníku byly uměle vytvořené překážky (pár červenobílých pásek) a mezi nimi kontroly. Kdo se nesoustředil hned, měl trošku problém. Potom už se běhal opravdu klasický a běžný městský sprint se spoustou plotů a s nutností velké koncentrace. Někteří přihlížející na rozdíl od nás tak moc koncentrováni nebyli – hlavně skupinka podezřelých existencí, která nás pobaveně sledovala a komentovala naše počínání obklopena mráčky z marihuany.    Moje koncentrace taky nic moc: doma jsem zapomněl buzolu, čip, popisník. Děkuji neznámému závodníkovi z Hořic za zapůjčení SIAC čipu a Kačce Hanušové za zapůjčení buzoly – palcovky. Z obojího jsem byl nervózní. Na čip jsem si za chvíli zvyknul, na buzolu ne (provázek je provázek).    Výsledky jsou zde         Tibor Hájek Český pohár štafet (B) – 25. 9. 2021 27.09.2021    Po dopoledním hradeckém sprintu následoval bleskový přesun do Dolní Olešnice, kde Sportcentrum Jičín pořádal v sobotu a v neděli štafety. Ty jsem už jednou běžel. Vzpomínám si, jak mi sběrači sebrali kontroly a já dobíhal do cíle a proti mně odjížděl vrchlabský autobus☹. Vláďa s Pavlem mě ale přesvědčili, a tak jsem to zkusil podruhé.    Pěkné počasí z rána bylo ještě pěknější. Mapa byla taky hezčí než ráno (les je les). Běhalo se na mapě „Stěna“ v celkem dobře průběžném a „čitelném lese“ s několika skalami a několika terénními vychytávkami (např. skupina prohlubní - jam a v každé kontrola). O pozůstatcích těžební činnosti a o pasekách, které vznikly až po zmapování prostoru, je zbytečné psát. Na to už jsme zvyklí.    Pokračoval jsem s vypůjčeným čipem (viz předcházející článek) a s jinou buzolou (Čivrní mi ze své sbírky zapůjčili buzolu s provázkem). Buzola OK. SIAC čip mě trošku vystresoval, když mi pípnul i kontrolu, kolem níž jsem pouze probíhal a vůbec jsem se s ní nechtěl kamarádit. Prý to nevadí.    Nejvíc mě ale překvapila atmosféra: toho pokřikování, fandění,… „Lámej, lámej.“ „Rubej, rubej!“ Řehtačky, houkačky. Kam se hrabe derby Sparta Slavie.    Naše štafeta si splnila cíl: nebyli jsme disk😊     Neděli a výsledky shrne v další části článku Ruda: Nedělní štafety měly stejné shromaždiště jako v sobotu, tedy prostorná louka mezi Zadním Mostkem a Dolní Olešnicí. Běželo se na mapě Bradlo. Tratě byly postaveny částečně okolo kopce Bradlo, většina závodníků se podívala i na jeho vrchol a mohla obdivovat nespočet kamenů na jeho úbočí. Závěr tratí byl ve stejném prostoru jako v sobotu. Tratě byly pěkné, snad jen kategorie D12 a H12 to měly dost krátké, asi aby ve stánku stihly párek v rohlíku...        Jako oddíl jsme se o víkendu neztratili: máme postup na MČR štafet - D18, H18 a D21, a v sobotu se na start postavily štafety ve všech vypsaných kategoriích, což dokázalo málo oddílů.        Výsledky: Sobota - D12 - 4. Kája H., Barča V., Klárka N., D14 - 6. Eliška Č., Pavla K., Markétka H., D18 - 8.Aďa, Katka H., Vanda V., D21 - 35. Helča, Petra V., Vlaďka K., H135 - 10. Alan, Jarda, Ruda , H18 - 17. Honza Číhák, Kuba P., Filip, H21 - 45. Dan, Afťa, Jáchym    Neděle - D12 - 3. Kája H., Klárka N., Barča V., D14 - 10. Eliška Č., Pavla K., Markétka H., D18 - 10. Katka H., Aďa, Vanda V., D21 - 34. Helča, Petra V., Vlaďka K., H18 - 20. Honza Číhák, Kuba P., Filip, H21 - 45. Dan, Afťa, Jáchym     Tibor Hájek 10. kolo Východočeského poháru v orientačním běhu 28.09.2021    Dnešní závod se konal ve znamení mlhy od začátku až do konce. Pořadatel si dal práci a cestu raději přehledně vyznačil.    Parkovalo se kousek od centra závodu, kde hrála hudba a prodávalo se občerstvení. Atmosféra byla příjemná. Připravili jsme se a vyrazili na start vzdálený cca 1km. Běželo se na krátké trati. Les byl docela hezky průběžný se středně hustou sítí komunikací, stavitel tratě si přichystal záludnosti ve formě brodění se podél řeky a hledání jeskyně 🙂 V tomto počasí jsme museli být obzvláště obezřetní, někteří z nás se dostali do části, kde byl prudký svah se skalními masivy a jejich povrch byl docela kluzký. Naštěstí se nikdo nezranil. Pro naše závodníky bylo toto 10. kolo úspěšné. 1. místo Alan Vrbata H10C, 3. místo Petra Vrbatová D35C, 5. místo Markéta Hanušová D14C, 7. místo Monika Hanušová P, 10. místo Barbora Vrbatová D12C, 11. místo Vladimír Hanuš H45D. Alan Vrbata 11. kolo VČP – Od šutru k šutru - Markoušovice – 2. 10. 2021 02.10.2021    Pořadatel závodů, TJ Lokomotiva Trutnov, v pokynech upozorňoval na velmi náročný terén. Jeho varování umocnila sanitka stojící po celou dobu závodů uprostřed shromaždiště. Ale popořádku.    V Markoušovicích, kde se běželo 11. kolo VČP, již někteří z nás závodili (mistrovství, …). Trutnovští pořadatelé měli organizačně všechno ošéfováno na výbornou (značení příjezdu, parkování, …). Moc se mi líbily velké barevné šipky, kterými nás navigovali na parkovišti. Občerstvení podlehlo hitu sezóny (chléb s něčím – dnes se sádlem a cibulí).    Shromaždiště bylo na kopci za kostelem a kromě menších závodníků se na něm proháněl poměrně studený vítr, takže některé závodnice se přiodívaly a přiodívaly, až připomínaly eskymačky. Poměrně dlouhá cesta na start (přes dva kilometry) nás ale rozehřála.    O náročnosti terénu pořadatelé nelhali. Mapa „Kozí kameny“ nás zavedla mezi kameny, na kamenná pole, ke skalám. Místo soustředěného mapování se objevovalo soustředěné našlapování (mnoho kamenů a děr bylo skryto pod mechem a jehličím nebo v bujném kapradí; v lese spousta větví) a mnoho závodníků místy přecházelo od běhu k chůzi. Jeden trpaslík, který přede mnou běžel, najednou zahučel do díry v kapradí a na chvíli mi úplně zmizel z očí. Na adresu „Kozích kamenů“ jsem zaslechl mnoho různých přívlastků, které jsou publikovatelné pouze v této formě: …………., ……………, ……………    S mapou jsme zas tak moc práce neměli – cesty, hustníky, skály nás většinu dobře vedly. Smekám ale před tím, kdo dokázal celý závod odběhnout a nezhmoždil si nohy.    Vrchlabský oddíl zastupovalo celkem 57 závodníků. Z toho 13 se umístilo do šestého místa. Kdyby byli pořadatelé styloví, vyrobí stupně vítězů ze šutrů 😊 I když pro vrchlabské spíš z brambor – sedm čtvrtých míst.        D12C – Pavla Kutlvašrová – 2. místo,    D12D – Dita Nováková – 1. místo, Maruška Bucharová – 3. místo,    D14C – Markéta Hanušová – 4. místo,    D18C – Áďa Randáková – 2. místo, Kačka Hanušová – 4. místo,    D35C – Vlaďka Kutlvašrová – 4. místo,    D45C – Karolína Čivrná – 4. místo,    D65C – Eva Nýdrlová – 4. místo,    H12D – Vlastík Polák – 1. místo,    H16C – Filip Hanuš – 2. místo,    H65C – Jindra Knobloch – 4. místo.        DISK z našeho oddílu nebyl dnes nikdo.    Kompletní výsledky najdete zde.    Jo, a ta sanitka, ta nebyla zapotřebí.     Tibor Hájek Žebříček JO na krátké trati - Těpeře 03.10.2021    Okouknout, jaké závody mají v sousedním oblasti, se vydalo jedenáct závodníků VRL. Závod pěkně připravil SOK TJ Turnov (Ještědská oblast). Centrum závodu bylo v Těpeři v sokolovně a kolem ní.    Běželo se na mapě Dupanda - 2021, která obsahovala hodně terénních tvarů (břidlicové lomy, údolíčka, jámy atd.). Krátkou trať postavila Radka Tomášková a všem se líbila. Žákovské tratě byly stavěny o trochu těžší než na sobotní žebříčku Východočeské oblasti, dospělí a veteráni měli v střední části delší postup, který byl i na volbu (po cestě, nebo příměji, ale bez cesty). Musím ještě vyzvednout, rychlé a dobré občerstvení (guláš, párek v rohlíku, bramboračka a těstovinový salát) v podání místních hasičů. Naše výsledky: D14 – 8. Pavla Kutlvašrová, D35 – 2. Vlaďka Kutlvašrová, 3. Helena Randáková, D65 – 3. Eva Nýdrlová, H12 – 5. Vladimír Kutlvašr, H70 – 1. Jindra Knobloch, 5. Jarda Farář, HDR – 7. Marta Kutlvašrová Ruda Kutlvašr ČP v MTBO a MČR družstev 2.10-3.10. 2021 07.10.2021    V krásném kempu u Zbraslavic našli zázemí v první říjnový víkend bajkoví orienťáci. Čekaly na ně většinou tři závody, v sobotu middle a sprint, v neděli pak závod pětičlenných družstev. Počasí vyšlo nádherné, sluníčko, trochu větrno, ale přesto teplo. K soutěžnímu programu v našem oddíle nechybělo ani tradiční grilování.    Letos to měli pořadatelé závodů opravdu těžké. Pokud jim závody nebrala kovidová opatření, tak alespoň se do prostoru zakousl kůrovec a s ním následně těžba a tudíž změněná mapa. K našemu velkému štěstí pořadatelé z USK nešetřili silami a i přes kůrovcovou těžební nepřízeň mapovali a měnili tratě do poslední chvíle tak, aby se závěr sezóny mohl konat. Sobotní závody se jely v (pro MTBO) ještě nepoužitých prostorech. Middlová mapa Dlouhé paseky neskýtala extra hustou síť cest, nicméně díky velké ploše nebylo o volby nouze. Zejména, když jste si v pokynech přečetli, že tentokrát jsou v mapě značené i kaluže na cestě, které lze objet lesem, ale postup přímo přes ně se silně nedoporučuje. Též bylo upozorněno, že tečky v pasekách jsou leckdy nejetelné, těžkou technikou poznamenané cesty. A teď babo raď…. Poradili jsme si raději sami a povětšinou dobře až nejlépe. Metoděj si vybrečel jedenáctky, takže jsme spolu jeli alespoň mimo soutěž. Dávám mu rok, maximálně dva     W11 – 2. Míša Wohanková, W17 – 1. Lucka Messnerová, W20 – Zuzka Štreglová, W40 – 8. Andrea Štreglová, M14 – 12. Toník Wohanka, M21A – 5. Tomík Štregl, 10. Petr Štregl, M21B – 6. Tomáš Leštínský, M40A (druhá elita) - 12. Petr Wohanka        Odpolední sprint opět v novém terénu, tentokrát nebyly avízovány žádné problémy na trati, případně experimentální značení v mapě. V poslední době začínám mít sprinty nejraději, protože měřítko 1:7500 začíná být pro mé oči optimální, krásné tlusté čáry, dokonce vidím i všechny tečky. Vzdor tomu jsem v mapě přehlédla nutnou odbočku a místo pravá, druhá pravá, první levá jsem jela pravá, první levá….a vidím, dvě oplocenky, co nejsou v mapě….2,5 minuty chyba, chjo. Lucka pro změnu přidá do banku čokoládu, protože jela o cestu dříve a kontrola tam byla, takže to bylo super do té doby, než při vyčítání zjistila, že nebyla její.    W11 – 6. Míša Wohanková, W20 – 2. Zuzka Štreglová, M21A – 7. Petr Štregl, M21B – 4. Tomáš Leštínský, M40A – Petr Wohanka        Sobotní úspěšný den byl zakončen řádnou grilovačkou, na jídelníčku byly již tradiční hamburgery, dále pak kuřecí maso či klobásky.    Neděle byl den jak vymalovaný, co víc si člověk mohl přát na poslední závod sezóny – Mistrovství ČR v družstvech. Vrchlabí postavilo v každé (!!!) kategorii jedno pětičlenné družstvo. Úkol zněl jasně – dát tomu v lese, co umím, a přijet s úsměvem. V kategorii MW17 za nás startovali – Honza Čivrný, Míša Wohanková, Toník Wohanka, Eliška Čivrná a Lukáš Tůma. Jako každý rok jsme razili taktiku, jedeme v pohodě a hlídáme kódy, a ono to nějak dopadne, hlavně s úsměvem. Letos to tedy nedopadlo, jeden kód se nepodařilo uhlídat, ale i tak se všichni vraceli z lesa s úsměvem a nadšením. A to prosím jeli tratě obtížnosti MW17/MW14, i ti malí sotva desetiletí. Družstvo MW21 doznalo těsně před uzavřením změnu na soupisce, Jelenovi neudělala dobře sobotní snídaně, tak se rozhodl neriskovat v lese ztrátu výkonnosti. „Ježížkovo“ družstvo tedy jelo ve složení Tomík Štregl, Zuzka Štreglová, Petr Štregl, Lucka Messnerová a Mates Štregl a dojelo si pro 7. místo, což je za posledních pár let nejlepší umístění. Družstvo MW40 ve složení Tomáš Leštínský, Andrea Štreglová, Petr Wohanka, Gabča Wohanková, Pavel Wohanka si vedlo ještě o stupínek lépe, skončilo na 6. místě. Je potřeba vyzdvihnout výkon Lešti, který, ač je jeho síla zejména v mapě, podal i heroický cyklistický výkon. Jelenovo druhé místo v rámci závěrečného úseku jenom podtrhlo formu vrchlabských veteránů.     Gabriela Wohanková MTBO ČESKÝ POHÁR 2021 07.10.2021    MTBO sezóna závody ve Zbraslavicích skončila, většina bajkerů se těší, že si konečně trochu odpočine, případně že si pro změnu zase zaběhá na pěších závodech. Určitě se sluší ohlédnout se za uplynulou sezónou, která vzdor všem silně nepříjemným opatřením, skončila pro vrchlabské barvy velmi dobře. I přes všechny uzávěry a podobné záležitosti se nám podařilo natrénovat a i když v našem oddíle jezdí MTBO málo lidí, přesto máme dvě reprezentantky a čtyři elitní jezdce. Všechny fotky jsou ZDE.    Asi jako všichni sportovci jsme už od března vyhlíželi konec všem opatřením a možnost jezdit na závody. Z mírné deprese nás zachránily několikeré měřené tréninky v rámci Pražské či Severočeské MTBO ligy. V jejich rámci též proběhly nominační závody a soustředění pro dorost a juniory a nás velmi těšilo, že Zuzka Štreglová nás jela do Finska reprezentovat. A ještě větší radost jsme měli z bronzové štafetové medaile, kterou přivezla. A na začátku prázdnin, konečně!!! V rámci pětidenních v Plzni začal „kolotoč“ českého poháru. Faktem je, že nás, co jsme neměli najeto, plzeňské kopce dost potrápily, zejména díky neobvyklému množství bahna. Následovaly závody v Rakousku, v Jesenici, suprová horská etapa na Vsetínsku, závody bez rovných cest na Vidnavě a nakonec taková pohodička ve Zbraslavicích. Celkové pořadí ovlivnila na začátku září naprosto nefalšovaná viróza, která skolila půlku oddílu, ale i tak lze konstatovat následující.    V sezóně jsme vybojovali celkem 12 zlatých medailí, 13 stříbrných medailí a 2 bronzové medaile. Nutno tedy říci, že o většinu z nich se postarali Lucka, Zuzka a Toník. Elitu si letos vyjeli 4 členové oddílu – Zuzka Štreglová, Gabča Wohanková, Tomík Štregl a Pavel Wohanka. Tak jsem tedy zvědavá, jak se s tím my „staroši“ vypořádáme . Celkově jsme si tedy vedli následovně:    W11 – 6. Míša Wohanková (a to měla jen půlku závodů!), W17 – 1. Lucka Messnerová (nic jiného než bednu nebrala), W20 – 2. Zuzka Štreglová (nebýt nachlazení v září, vyhrála by, byla 4x první a 3x druhá), W21E – 8. Gabča Wohanková (vyjet 83 bodů na aktuální mistrni světa je super), W40 – 15. Andrea Štreglová (s půlkou závodů, kdo to má?), M11 – 1. Toník Wohanka (občas si odskočí i do M14, že si tam víc zasportuje), M21E – 17. Pavel Wohanka (jak to byla mapařinka, třásli se i mladíci), M21A – 6. Tomík Štregl (nový eliťák, nové kolo inspiruje k tréninku), 20. Petr Štregl (zachránce padlých a kdyby nebylo té rýmičky, tak by do té elity šel taky), W40A – 17. Petr Wohanka (až bude mít plný počet započtených závodů, první desítka ho nemine).    P.S. Poděkování Jelenovi za pár tréninků s dětmi na kole, kde je učil, jak bezpečně jezdit v terénu. Byla radost vidět, že mají řidítka pevně pod kontrolou. A velké poděkování Karolíně a Pavlovi Čivrným, že nám půjčili děti do družstva, dovezli je na místo i z místa. A Elišce a Honzovi za to, že s námi jeli družstva.     Gabriela Wohanková Poslední republikové závody sezony – stříbro a bronz do Vrchlabí 19.10.2021    Orienťácká sezona byla netradičně ukončena MČR v nočním OB a následným áčkovým middlem. Na tyhle závody jsme se museli vydat až do daleké Plzně, kde jsme brousili svahy ikonického Krkavce. Vydali jsme se v počtu 6 závodníků – já (Mates), Próca, Áďa, Kačka, Filip a Daník. Rychlý, mírně zvlněný, borovicový les s několika výraznými terénními detaily využili pořadatelé na maximum, když nás tratě prověřily jak po fyzické, tak především mapové stránce.    V sobotu večer se běželo zmíněné MČR bez reflexů, tudíž se muselo mapovat až do doby, než jsme se dostali ke kontrole na nějakých 5 metrů. Pro některé kategorie kvůli vyššímu počtu závodníků byly využity i motýlky. Kontroly by byly těžké nabíhat za světla, natož v noci, závod byl opravdu mapově velmi náročný.    Daník bohužel závod nedokončil. Próca dlouho bojoval o umístění okolo 20. místa, ale po chybách v závěru skončil 42. Holkám se závod nevyvedl podle představ, Áďa dofinišovala na 26. místě, Kačka 34. Výborný závod zaběhl Filip, 50 sekund ho dělilo od bronzu, nakonec skončil 7. Já jsem se vyvaroval chyb, v těžkých mapových pasážích jsem si zpomalil a kontrolovaným výkonem jsem si doběhl pro další letošní medaili z MČR, tentokrát stříbrnou.            V neděli nás čekal v ještě techničtějším terénu middle. Les s nepříjemným podrostem, hustou vegetací a pozůstatky po těžbě byl ideální uzávěrkou letošní sezony.                Daník v H21A skončil na 43. místě, Próca v H18A 36., Filip v H16A 32., Áďa s Kačkou v D18A na 25., respektive 33. místě. Mně se závod povedl bez chyby a jako potvrzení úspěšné sezony jsem doběhl 3. v H18A.     Matyáš Štregl 13. kolo VČP – Hluboká – 23. 10. 2024 25.10.2021    Krásná podzimní sobota. Sluníčko vykouklo už brzy zrána. Obloha skoro jako vymetená. Co víc si přát! Možná delší stínítka do auta – nízké slunce jsme téměř celou cestu měli proti sobě. KOB Choceň připravil závod na mapě Hluboká a nutno říci, že pohoda, kterou navodilo počasí, pokračovala i na závodech.    Parkoviště u shromaždiště. Na start jen kiláček. Les téměř na rovině, s hustou sítí cest, dobře průběžný a pěkný na pohled (borovice, mechy a málo zbytků těžební činnosti, což se málokdy vidí). Jen v jihozápadním rohu mapy trošku více mokra, „habrajzu“ a terénních nerovností. Zdánlivá jednoduchost lesa některé závodníky ukolébala a chyba byla na světě.    Někteří z nás chybovali více, někteří méně, jiní vůbec – a takhle to dopadlo:    D14C – Markéta Hanušová – 2. místo,    D35C – Vlaďka Kutlvašrová – 3. místo,    D45D – Martina Nová – 1. místo,    D65C – Eva Nýdrlová – 4. místo,    H16C – Filip Hanuš – 1. místo.    Kompletní výsledky zde.    A úplně, úplně nejvíc mi dobrou náladu posílilo několik spoluzávodníků, kteří si cestou na start povídali, jak se těší k nám na závody.     Tibor Hájek Velká cena Trutnova v orientačním běhu 26.10.2021    Dne 26.10. se uskutečnil odložený závod v OB mezi okresními školami.    Byl postaven v nádherném prostředí trutnovských parků a lesů. Počasí konečně přálo, tratě byly dlouhé, ale kontroly naleznutelné. Všeobecně panovala příjemná sportovní nálada. A dařilo se nám 🙂 V kat.D 12 2.místo Lucie Šimková, 3.m. Sofia Movchanskaya. V kat. D 14 1.m. Pavla Kutlvašrová, 2.m.Markéta Hanušová, 3.m. Karolína Hančová. V kat. D 18 1.m. Kačka Hanušová, 2.m. Adélka Randáková a 3.m. Aneta Erlebachová. Vyhlášeným moc gartulujeme a všem zúčastněným přejeme mnoho zdaru do dalších závodů a nadšení do tréninků! Článek převzat z https://www.gymvr.cz/skola2/?p=9335 Martina Nová Podzimní soustředění - Mostek (15. - 17. 10.) 13.11.2021        Po příjezdu a rychlém vybalení jsme si vyzkoušeli krokování a odhad vzdálenosti v okolí školy. Nejdříve byla nakrokována vzdálenost 50 m. Následovalo odkrokování ze startu k bodu A a bodu B v lese (100 a 75 m). Mezi tím byla Helčou roznesena švýcárna. Kategorie DH10 měla nejdříve okruhy a pak si zkusili azimut na jednu kontrolu. Po večeři společné posezení v kruhu v tělocvičně, zhodnocení odpoledního tréninku a probrání zítřejšího dne. Testy: DH10 – světové strany, DH12, DH14: azimuty. Následovaly hry jako městečko Palermo, elektrika nebo tleskaná. V sobotu po snídani (v naši režii) odjezd na VČP (NPA). Chvilku to vypadalo, že bude hezky, ale mlha nestoupla, takže byla po celou dobu velká zima. Závod se běžel na mapě Yperit (stavba rodina Novákových z Paky) a všem se líbil, protože obsahoval vše (kameny, vrstevnice, meliorační rýhy atd.). Výsledky: D10N - 5. Poláková Gabča, D12C – 1. Kutlvašrová Pavla, D14C – 6. Hanušová Markéta, D35C – 4. Kutlvašrová Vlaďka, D45C – 3. Čivrná Karolína, 6. Štréglová Andrea, D65C – 3. Nýdrlová Eva, H12C – 7. Kutlvašr Vladimír, H12D – 2. Matějec Jonáš, H21C – 8. Polák Vlastimil, H55C – 6. Starý Pavel, H65C – 2. Knobloch Jindřich, 6. Farář Jarda, P – 5. Nová Martina, 7. Dostálová Barbora, T – 4. Hanč Petr. Po příjezdu zpátky do tělocvičny jsme šli na dobrý oběd do hospody Za Mostem, následovala chvilka odpočinku a odjezd na koridory (mapa Holubí Vrch). Zde byl největší zážitek pán s krávou v lese, který ji venčil místo psa. Večer následoval noční OB po místním hřišti. Trénink měl takový úspěch, že většina oběhla všechny čtyři tratě, čímž naběhala po náročném dni i 5 km. Následovaly testy na vrstevnice a dvě kola městečka Palerma. V neděli po snídani si všichni oběhli okruhy v okolí kopce Stěna. Soustředění se všem účastníků líbilo, za pořadatele mě mrzí, že se nás nezúčastnilo více.    Pár fotek naleznete v oddílové galerii.     Ruda Kutlvašr EJYMTBOC Mistrovství Evropy Juniorů a Dorostu v orientační cyklistice 10.10. 17.11.2021    Začátkem října členka našeho oddílu, potažmo též členka dorostenecké reprezentace v MTBO, Lucka Messnerová odjela na Mistrovství Evropy dorostu do Portugalska. Do Vrchlabí přivezla stříbrnou medaili ze závodu štafet, kdy se na třetím úseku blýskla bezchybným výkonem. A jak viděla celé mistrovství přímo Lucka?    V pondělí 4.10. jsem se společně s juniorskou reprezentací vydala na Mistrovství Evropy do portugalského Abrantes. Na letišti jsme vypadali jako zájezd do Bradavic, jelikož každý z nás před sebou tlačil vozík s kolem, které bylo buď ve speciálním kufru na kolo anebo v krabici, já zvolila druhou možnost, dále jsme všichni měli svůj kufr s osobními věcmi a batůžek, na kterém většině z nás visela cyklistická přilba. Všichni jsme v pořádku prošli kontrolami, najedli se a byl čas nastoupit do letadla. Pro mě to byl můj první let v životě a nemohla jsem si ho užít více. Koukali jsme na film, debatovali o terénech, které nás čekají a užívali si noční pohled na jihozápadní Evropu. Na letišti v Lisabonu jsme si půjčili mafiánské dodávky a čekala nás přibližně hodina jízdy do našeho ubytování. Tam jsme všichni jen vyčerpaně lehli do postelí a prospali téměř celé dopoledne následujícího dne.        V úterý nás čekal výlet do obchodu pro doplnění zásob jídla, sestavování kol a první projížďka po okolí.        Dalšího dne jsme jeli do centra závodu, Abrantes, abychom se všichni mohli nechat otestovat na již všem známou nemoc covid-19 a abychom si vyzvedli mapy na modelový závod, na který jsme jeli hned po obědě v místní restauraci. Každý z nás zvolil trochu jiný způsob, jak si projet modelovou trať. Někteří se ve skupinkách vydali objet pár kontrol, jiní si zase naplánovali nejideálnější postupy a vyrazili. Já jsem jela postupy, které bych si normálně nezvolila, abych se koukla, jak vypadá která cesta a co mohu od terénu očekávat, ale ani hodina strávená v lese nanečisto mě nemohla připravit na to, co mě čeká při závodě.        Ve čtvrtek v 7 ráno jsme vyrazili do vojenské základny do Santy Margaridy, kde nás čekal Sprint. Závod se jel na měřítku 1:10 000, což nebyla nejchytřejší volba. I přesto, že závod byl hezky postaven a ubíhal neskutečnou rychlostí, tak na malé mapě toho nebylo moc vidět, což vedlo k chybě snad všech českých závodníků. Na mapě byly dvě paralelní cesty, mezi kterými se nacházel plot. A tam byla kontrola. Bylo to opravdu nepříjemné zjištění, když jsem jela a najednou vidím svoji kontrolu za plotem. Objížďka plotu mě poté stála 1:20, veliká chyba. Nemluvě o tom, že o 2 kontroly dále mi spadl řetěz. Ačkoliv se většině z nás nedařilo, tak Lucce Nedomlelové se v Juniorkách povedlo vybojovat úžasné stříbrné místo!        Během zbytku dne jsem zvládla v místím terénu při vyjetí ještě několikrát píchnout zadní kolo, což mému sebevědomí moc nepřidalo. Proto jsme dali novou duši a já se začala připravovat na další závod, což byl Middle.        Ze sprintového závodu jsme si všichni odnesli poučení „bacha na ploty“ a vyrazili jsme na tratě. Mapa byla opět trochu netradičně na měřítku 1:15 000 a i přes poučení jsme všechny dorostenky skončily na konci cesty u plotu. Tento naštěstí šel oběhnout, takže jsme zde nenechaly tolik zbytečných vteřin. Bohužel místní terén mě během závodu zradil a na krásné a svižné trati jsem už na osmé kontrole kolo tlačila, zadní kolo a duše opět v háji. Nicméně závod jsem dokončila a v cílové karanténě jsem si mohla podat ruku s Tondou, který pro změnu přerval řetěz. Poté už jsem pouze fandila ostatním závodníkům a s radostí mohu říci, že v Juniorech si Lucka Nedomlelová a Matěj Tuma dojeli pro stříbrné medaile.        Na sobotní Long jsme předělali zadní kolo na bezdušové a hned to bylo lepší. Závod, kde konečně postupy měly volby a nebylo vůbec jednoduché některé vymyslet, jsem si užila snad nejvíce. Terén nám poskytl několik kopců, hromadu cest, na kterých se vyskytovaly velké kameny anebo štěrk, po kterém to do kopců klouzalo anebo listí, které pokrývalo většinu lesa. Organizátoři si pro nás připravili většinu tratě v lese se závěrečnou mapařinkou ve městě, což na malé mapě nebyla žádná sláva. A jak se nám dařilo? Já jsem si dojela pro krásné 5. místo, Sofča Stránská kousek za mnou brala místo 8. a Terka Kadlecová svým výsledkem uzavřela top 10. V Dorostencích se stal Mistrem Evropy Adam Černík a v Juniorech bral 6. místo Matěj Tuma.        V neděli nás jako závěrečný závod čekaly štafety. Junioři bohužel štafety nesestavili, a tak tíha zodpovědnosti ležela na bedrech nám, Dorostencům. V naší štafetě rozjížděla Terka, která druhému úseku, Sofče, předávala na 4. místě. Ta neotálela a místo udržela a já mohla vyrazit na poslední úsek. I přes počáteční problémy s mapníkem jsem trať, dle mého skromného názoru, prosvištěla a dojížděla jsem na krásném 3. místě hned za dvěma štafetami z Ruska. A jelikož na štafetách nemohou místo brát dva týmy z jedné země, tak jsme skončily stříbrné. Dorostencům to občas trochu nejelo, ale i tak vybojovali úžasné 5. místo.        Zároveň s Mistrovstvím Evropy Juniorů a Dorostu se pořádalo také Mistrovství Evropy dospělých (elitní kategorie) a Veteránské Mistrovství světa. Výprava z Česka domů přivezla několik medailí a úspěchů, největší z nich je vítězství ve smíšených štafetách v elitní kategorii.        V pondělí jsme v Lisabonu vrátili půjčená auta, snědli téměř všechno, co bylo na letišti k mání a unavení a spokojení jsme nastupovali do letadla a letěli jsme zpátky do krásných a chladných krajin České republiky. V říjnu mne čekal odpočinek po náročné sezóně a od listopadu už trénuji na další rok, kdy bych se ráda s reprezentací účastnila nejednoho soustředění a určitě budu bojovat o místo v juniorské reprezentaci.     Lucie Messnerová ( Lucka) Sezóna OB 2021 27.11.2021    Zakončením sezóny na střelnici skončila oficiální OB sezóna 2021, takže menší zhodnocení.    Jarní sezóna byla ovlivněna rušením závodů z důvodů covidu, ale některé jsme nahradili oddílovými individuálními závody (Dlouhý les, Miletín atd.). Velikonoční soustředění proběhlo také postavením individuálních tréninků (Liščí kopec a Čížkovy kameny). Dále byly tréninky stavěny individuálně po okolí Vrchlabí. Od května došlo k uvolnění, takže proběhly i některé závody a tréninky, a mohlo být uspořádáno soustředění na Sv. Kateřině. Od prázdnin už se konaly všechny závody i tréninky (soustředění Voděrady, Mostek). A teď k výsledkům:    Licenci A si v roce 2021 vyběhli (jsou zveřejněny potvrzené licence): Štregl Matyáš, Randáková Adéla, Hanušová Kateřina, Hanuš Filip, Hanušová Markéta    Licenci B si v roce 2021 vyběhli (jsou zveřejněny potvrzené licence): Pilná Natálie, Čivrná Eliška, Kutlvašrová Pavla, Hančová Karolína, Kutlvašr Vladimír, Vrbatová Barbora    Konečné pořadí v ŽA:    D18A - 14. Randáková Adéla, 19. Hanušová Kateřina    H16A - 11. Hanuš Filip    H18A - 50. Procinger Jakub, 56. Štregl Matyáš    Konečné pořadí v ŽB:    D14B - 8. Hanušová Markéta, 16. Čivrná Eliška    D18B - 9. Pilná Natálie    Český pohár štafet 2021:    D18 - 12. místo    H18 - 18. místo    Česká liga klubů 2021:    Dorost – 18. místo    MČR – Sprint:    H16 – 12. Hanuš Filip    MČR – krátká:    16. Randáková Adéla    MČR – klasika:    H18 - 3. Štregl Matyáš    MČR – noční:    H16 - 7. Hanuš Filip    H18 - 2. Štregl Matyáš    Východočeský pohár – družstva:    Žactvo: 1. PHK (2934 bodů), 2. LPU (2920), 3. SHK (2783), 4. SJC (2597), 5 JIL (2465) 6. VRL (2451)    Dorost: 1. LPU (669), 11. VRL (100)    Dospělí: 1. LPU (1511), 6. VRL (478)    Veteráni: 1. LPU (6369), 5. VRL (1761)    Východočeský pohár žactva – jaro – počítány tři závody z pěti:    D10C - 8. Wohanková Michaela    D12C - 1. Kutlvašrová Pavla, 4. Hančová Karolína    D14C - 9. Hanušová Markéta    H10C - 2. Vrbata Alan    H12C - 8. Kutlvašr Vladimír    Východočeský pohár žactva – podzim – počítáno šest závodů z deseti proběhlých:    D12C - 1. Kutlvašrová Pavla    D14C - 4. Hanušová Markéta    Zajímavé výsledky z vícedenních závodů:    Bohemia Orienteering 21.7. - 25. 7. 21    D12 - 1. Kutlvašrová Pavla, 2. Hančová Karolína    H12A - 4. Kutlvašr Vladimír    PP 20. – 22. 8. 2021:    D10 - 1. Wohanková Michaela    D12 - 2. Pavla Kutlvašrová, 4 Kája Hančová    D18 - 2. Randáková Adéla    H12 - 9. Vladimír Kutlvašr        Byly i další krásné výsledky, ty i jiné naleznete v předešlých článcích.     Ruda Kutlvašr Kufrování s Krakonošem 2021 27.12.2021    Výsledky naleznete: bez mezičasů,s mězičasy.    Foto od Kačky zde a od pana Nováka zde.        Proběhlo 27. 12. v pondělí. Dětskou trať si proběhlo 51 účastníků a to nepočítáme rodiče jako doprovod. Scorelauf si zaběhlo přesně 100 závodníků. Většině se závod líbil a nikomu se nic nestalo :) Mrzlo až praštělo, takže všem pořadatelům za jejich účast patří určitě poděkování.             Vladimír Hanuš (Vláďa)