MTBO 5days Plzeň (2. - 6. 7. 2021) 20.08.2021    Konečně jsme se dočkali i my bajkeři a jeli do Plzně rovnou na tradiční pětidenní závody! Ani nevíš, jak se všichni těšíme a to ještě netušíme, že to bude „týden v bahenním království“ (dle mtbo.cz). Původně se závody měli konat v Doksech, souběžně s MS v OB, ale z důvodu „Covid“ došlo na jaře k přesunu do Ejpovic.    1.etapa: Podle předpovědi mělo kolem jedenácté trochu sprchnout. Tak prší od rána, před bydlíky a stany máme 2cm vody následované 4cm bahna. Na start se moc neoblékáme, než tam dojedeme, stejně budeme mokří. První disciplína freeorder. To jako, jaký si to uděláš, takový to máš, posbírej všechno a maž do cíle. Teda, na startu se dozvíš, že cíl není, protože jediná cesta k němu je přes rozvodněný potok a s kolem se blbě plave. S cestami si starost dělat nemusíme, tečky jsou všechny, protože buď tam jsou kořeny nebo se cesta změnila v potok, případně jeho koryto. Inu, ne nadarmo se kopec jmenuje Kokotský. Dojeli jsme všichni. S úsměvem. A prý to nebylo tak hrozný, říkala Ajka.        2.etapa: Svítí sluníčko a před námi sprint. To jako, že tam budeme tak maximálně půl hodiny, juchů! Oblékám sprintový slušivý dres a frčím na start. Hlava, mapa, je to jasný, za mapovým startem po velké rovně, doleva a pak na dlouhé čárky (= že to jede rychle) zase doleva. Frk, frk a jsem 20cm ve vodě. 5 metrů kaluž následovaná bahenními lázněmi a kořenovou vsuvkou. Super. Ale nevadí, je to přece prima, v blátě to umím. A na kopci to nebude tak hrozné. Bylo. Dojeli jsme všichni. Helča teda poté, co dojela druhá, nasedla do auta a jela do Plzně do nemocnice. Zlomená lopatka. Petr Š. ztráta 45 minut na vedoucího kategorie, je to Bourák a pomáhal se zraněným spolubojovníkem. Jeden by řekl, že by měl nárok na dres pro závodníka s největším odstupem od vítěze, ale byli i tací, co měli ztrátu 1,5 hodiny. Asi šli na pivo. Nebo nevím. Taky nevím, jak vítěz sprintu do cíle mohl jet o 10s rychleji než já, když jsem to rvala hlava nehlava .        3.etapa: Je hezky. V lese bude taky hezky. Prý tu nejsou Alpy, není se čeho bát. Nevím jak jiným, ale mně to přišlo občas jako Himaláje. Když už to náhodou jelo po rovině, tak díky 30cm bahnu to bralo víc sil než do kopce. Je to tu jak ve Vietnamu, bahno, bahno, bahno….a bahnitá louže. Cesty opět loterie, je fuk, co berete, buď máte štěstí a jede to nebo ne. Stovka na kopci, do cíle se muselo mapovat a navíc přemýšlet, protože část přístupu k cíli byla zatarasena kvůli polomu. Poprvé v životě jsem měla nohu do půli lýtek v bahně. Sprinter to měl do cíle pod tři minuty, podezírám ho, že ho nabralo rogalo a dole vyhodilo u cíle. Ajka přijela s úsměvem, že tam byla kratší dobu než předpokládala. Ostatní přijeli. Někteří i s kyselým úsměvem. Bahno nejde z kol už ani umýt. Večer bylo dětem vysvětleno, proč se kopec jmenuje Kokotský a jak se jmenuje studánka, co na něm pramení. Už se těším, až to bude Metod vyprávět ve školce.        4.etapa: Bahno. Zase. Vlastně lépe říci pořád. V kempu, na trati. Tentokrát se jede middle, hlavní záludností mělo být nalezení správného podjezdu pod dálnicí. To byl ten nejmenší problém. V bahně se nedá už ani jezdit, podezírám pořadatele, že bahno v noci tajně převáží z jednoho prostoru do druhého, protože to přece není možné, aby ho bylo tolik. Jet po vrstevnici po značené rychlé trase = 50m tlačit kolo po kotníky v bahně. Občas se někdo vyválí. Už mi to ani nepřijde k smíchu. Ještěže je večer večírek, vystoupení Plzeňáků a zejména oblíbené hospodské písně včetně Plátýnka zvedne náladu všem.        5.etapa: Protože nám zůstala mapa prostoru pro semi-free-order, večer si sdělujeme, kudy to nejelo. Půlka mapy vyškrtaná se slovy, sem ani nejezdi. Stavitelé fikaně postavili kontroly do těch „vyškrtaných“, tak jsme tam stejně museli. Semi-free znamená, že máte část kontrol pospojovaných a mezi tím musíte nějak pobrat ten zbytek. Jelo se v časovém odstupu, co jsme si tak nastřádali za předchozí 4 etapy. Co náš oddíl šlechtí, že většina nejela hanba start. A že jsme mapaři, až na malé výjimky jsme se všichni posunuli nahoru.    Trocha statistiky.    Z etapových beden jsme celkově zaznamenali 2x vítězství a 4x třetí místo. Zhruba polovina lidí v každé kategorii závody nedokončila. My to dali všichni!    Celkové výsledky:    M11 – 2.Toník Wohanka, M21E – 20. Pavel Wohanka, M21A – 8. Tomík Štregl, 10. Petr Štregl, W17 – 4. Lucie Messnerová, W20 – 3. Zuzka Štreglová, W21E – 16. Gabriela Wohanková, W40 – Ajka Štreglová     Gabriela Wohanková