ČP v MTBO STARÉ MĚSTO POD LANDŠTEJNEM + MČR ŠTAFET 18-19.6. 18.06.2022    Česká Kanada oplývá mnoha krásnými místy, pro nás byly bližší dvě – středověký hrad Landštejn, který se tyčí na vrcholu návrší kousek od Starého Města pod Landštejnem už od dob románských. A od dob dávno minulých pak Ďáblova (víteconajdětesitonamapě). A podle toho, co jsme si říkali v cíli, někdo vzpomíná na hrad a někdo na vyvíteco. Každopádně smršť tří závodů pro většinu závodníků v okolních lesích plných cest i kozích stezek, byla náročná, ale popasovali jsme se s tím dobře.    V sobotu ráno bylo zapotřebí vstávat poněkud dříve, než bývá člověk na MTBO závodech zvyklý. Startovat se začínalo již v 9:30 a koridor byl poměrně daleko i do kopce od centra závodu, což jeden neodhadl a dal si letmý start. Startovalo nás poměrně hodně a u pánů veteránů byl závod nominačním na štafetu. I když v to vedru se jako vítězství dalo brát i to, že tu štafetu nepojedete. Terén to byl náročný, hodně kořenů, hodně šišek, klacků, neviditelné odbočky i odbočky kvůli neviditelnosti značené fáborkem. Osobně jsem našla odvahu a vlítla do křoví s tím, že tam prostě ta stezka být musí a hotovo. To je ta výhoda prvních startujících, že si užijete i jízdu neproježděným terénem. A rozhodně jsem tam získala, resp. u mne, ztráta nebyla nikterak velká. První opravdový samostatný závod na bajkách si užil i Kuba Wohanka, který dojel, měl všechny kontroly a ještě navíc vypadal spokojeně a usměvavě. O dotyčném kameni jako směru jízdy snad mluvil pouze jeden člověk. S výsledky jsme byli, až na výjimky, velmi spokojení.        M11 – 10. Kuba Wohanka, M21A – 2. Petr Wohanka, 5. Petr Štregl, W11 – 8. Míša Wohanková, W20 – 3. Lucka Messnerová, 5. Zuzka Štreglová        V pozdním odpoledni pak startovaly tříčlenné štafety. Závod, na který jsme se všichni těšili, vždyť štafety se jely naposledy v roce 2019 a naše chlapská veteránská štafeta tehdy získala bronz. Za Vrchlabí startovaly celkem tři štafety, každá v jiné věkové kategorii a s jiným posláním. Nejmladší štafeta ve složení Lukáš Tůma (zapůjčen z Jičína), Míša Wohanková a Toník Wohanka, startovali v kategorii M17, tedy kluků do 17ti let. Ambice jsme měli vysoké. Nechat Lukáše pořádně zazávodit, dojet se všemi kontrolami a já osobně jsem měla tajný sen, že by nestartovali na hanba startu. A to vše se podařilo. Lukáše jsme dali na první úsek, aby měl důvod ze sebe dostat maximum. Míša startovala druhá a z lesa přijela dřív, než bych osobně čekala, za nějakých 55 minut předávala Toníkovi, který tam byl stejně dlouho. Štafetu „mladých holek“ jsme jely ve složení Zuzka Štreglová, já a Lucka Messnerová. Zuzka to rozjela na pěkném sedmém místě, které se mi podařilo udržet a holkám výkon nepokazit. Lucka si na závěr dala závěrečný finiš s Luckou Nedomlelovou a i když nakonec souboj o šesté místo prohrála, rozhodně ukázala, že umí bojovat až do cílové rovinky. Největším vrchlabským teoretickým favoritem na medaili byl veteránský mužský výběr. Jenomže zrovna asi úřadovaly kouzla nedaleké Ďáblovy ehm a medaile teda nebyla, ale 5. místo z 19 štafet bylo vlastně nejlepším vrchlabským umístěním.        Nedělní long měl naštěstí start nedaleko centra, takže se dalo ráno pořádně vyspat, vyladit kolo, protáhnout se, dát si na tu štreku míchaná vajíčka se šunkou a v klidu vyrazit. Longové tratě vedly po celém okolí na obou sobotních mapách. Stavitel dostál požadavkům longu a většina kontrol byla od sebe opravdu dost vzdálená, takže možností, kudy jet či nejet bylo hodně. A u některých se ani nedalo říci, jestli to bylo lepší tak či onak. Já jsem po dvou sobotních závodech raději zamířila do kategorie W21A s tím, že to bude od elity výrazně kratší. Až do mé předposlední kontroly to tak bylo…. Pokud byste chtěli návod, jak zpackat závod na minutovém postupu na předsběrku, tady je: namapujte si, řekněte si to nahlas, jeďte, uprostřed postupu se podívejte do mapy a zvolejte – jé, tam jsem byla včera, jeďte v tu ránu jinak, než jste si řekli, dojeďte ke kontrole, podívejte se jen na poslední cifru, jeďte dál…po 30ti metrech si řekněte, že to první číslo bylo nějaké zaoblené a vy máte v mapě 45, vraťte se, zažeňte myšlenku, že roznašeč si spletl čísla, vyjeďte do kopce, najděte zkratku lesem k té druhé oplocence, co jste u ní den předtím nebyli, orazte a jeďte do cíle. Po vyčtení nadávejte sám sobě, že tam máte 6 minut zásek . Ostatním se dařilo výrazně lépe.    M11 – 3. Toník Wohanka, W11 – 3. Míša Wohanková, W20 – 1. Lucka Messnerová     Gabriela Wohanková